Hummer Centrum
- RecenzeNový chemický vzorec: H1 + H2 + H2O = adrenalin
Již druhý den vytrvale prší. Lepší počasí jste si nemohli přát. Všude louže a bahno. Klouže to. Sedáš za volant H2, dozadu usadíš děti. Při prudkých sjezdech se bojíš, že si proti své vůli přesednou dopředu. Děti si ale mezitím sesedly úplně k sobě. Nejseš si jist, zda se bojí nebo je na vině velký boční náklon. Nevěříš, že silniční auto může projet takovým terénem.
Když si pak všichni přesednete do vojenského H1, terén už neřešíš vůbec. Vidíš ho rozmazaně. S prostorem uvnitř je trochu problém, společnost vám v kabině dělá obrovské rezervní kolo, takže mladýho máš na klíně. Zaplaťpánbu. Sám by se neudržel. Na bezpečnostní pásy se samozřejmě nemyslelo, v Pouštní bouři by totiž na takové věci stejně nebyl čas.
Hlavně že už chápeš, proč má Hummer hnědá kožená sedadla již v základu. Ano, jejich výhodou je, že to pak po sobě jen setřeš.
Děti ze stanice Radiožurnál
- Z domovaRádio pro celou rodinu
Poprvé jsem jel s Klárkou do rádia sám. Podruhé jsme se dostavili celá rodina, tehdy ještě jen čtyřčlenná. Do studia Pavlína pozvala i Adámka, který sotva uměl mluvit. Jeho mediální kariéra ale skončila dříve, než vůbec stačila začít. Po minutě potřeboval čůrat a do studia se už nevrátil.
Minulý týden jel Adam se mnou a Klárkou jen jako doprovod a těšil se hlavně na to, že poprvé v životě pojede metrem. Jenže Pavlína ho pak do studia chtěla znovu a nepomohla ani naše varování, že je spíše kopačka než táborový řečník, a že chybějící přední zuby mohou přidělat zvukaři řadu starostí.
Pořad Děti vám to řeknou čeká i na našeho malého Matýska. A budu muset Pavlínu Wolfovou upozornit, že jednou si pořídíme ještě i psa. Fíka.
Sportovci vám to řeknou
- Jen takJedna velká hádanka
Rozhlasová stanice ČRo1 Radiožurnál nedává prostor jen dětem, ale i sportovcům. Ve včerejším vysílání hokejový obránce Tomáš Kaberle prohlásil: "Opravdu jsem si nešáh, bylo to těžký za celej ten den, i když šance byly. Nechtěl jsem. Každej to povídal, tak jsem si na to nešáh, až na konci sezóny jsem si na to šáhnul dost."
Ivánku, kamaráde, rozumíš tomu?
Děti vám to řeknou
- Z domovaCelý příští týden má smysl poslouchat Radiožurnál
Český rozhlas, 21.07.2011 – Adámek, Pavlína a Klárka
Jak na video z dovolené
- Z domovaStříhání je radost, iMovie je stříhání
Dovolenkáře dělíme do čtyř skupin. V první jsou ti, kteří s sebou kameru nevozí. Myslí si, že si budou vše pamatovat. Nebudou. Do druhé řadíme kameramany, kteří sice natáčejí, ale všechny své záznamy si nechávají na pásce a trápí rodinu promítáním nesestříhaného surového videa. Třetí skupina zahrnuje zoufalce, kteří se dokonce pokusí přetáhnout nahrávky do PC, ale už neseberou odvahu pustit se do boje se stříhacím softwarem.
Ve čtvrté skupině jsem já, můj MacBook a program iMovie. Dříve jsem si dlouhé roky z dovolených přivážel hodinový záznam na pásce, přes jakési obskurní rozhraní video nahrával do PC a pak dlouhé a dlouhé hodiny zápasil s programem Pinnacle. Výsledek neodpovídal vynaložené námaze. Ale jinou cestu jsem neznal. Letos jsem však díky Applu objevil způsob, jak promítnout rodině sestříhané video hned večer po návratu z dovolené.
Stačí mít kameru nahrávající HD video na SD kartu. Na konci každého dne vložit kartu do MacBooku a při importu do iMovie vybrat jen povedené scény. Odfiltrují se tím dlouhé minuty nepovedených záběrů. Scény, které prošly prvním sítem, pak následně nemilosrdně sestříhat. Z jednotlivých dní tak zůstane použitelných jen pár momentů, které se postupně řadí hezky za sebou a na konci dovolené je k dispozici půlhodinka videodeníku, který nenudí.
Nenudí samozřejmě jen přímé aktéry. Aby se bavili i případní další diváci, je nutno vzít virtuální nůžky a stříhat, stříhat, stříhat. Na konec přidat hudbu, přechody a titulky. Video z naší letošní dovolené je tak moc hezké.
A to nejen díky iMovie.