Další mé postřehy...

    Nejlepší dětské filmy

    - Recenze

    Filmy dětí, děti filmů



    Měl jsem dlouhou pauzu mezi Krtečkem a Lvím králem. Dlouhé roky pro mě animované filmy neexistovaly. Až s vlastními dětmi jsem znovuobjevil svět kreslených postaviček. Na všechny filmy, které mé děti viděly, jsem se poctivě díval s nimi. Za posledních osm let jich bylo už bezmála padesát. Hrané filmy pro děti (Avatar, Spiderman, Ironman, Transformers apod.) do toho nepočítám.

    Dobrou polovinu z animáků jsem viděl v kině, zbytek filmů proseděl s dětmi u televize (některé i vícekrát). Částečně prospal pouze tak tři, čtyři snímky a jen jednou byl přistižen, když mě věta "Taťko ty se nedíváš!" vytrhla z limbu. Inspirován komentářem GTIho jsem se zamyslel a sestavil žebříček nejlepších animovaných filmů, které jsem viděl díky svým dětem.


    45. Číslo 9 (2009)
    44. Astro Boy (2009)
    43. Lví král 3 (2004)
    42. Medvědí bratři (2003)
    41. Lví král 2 (1998)
    40. Vánoční koleda (2009)
    39. Robinsonovi (2007)
    38. Shrek Třetí (2007)
    37. V tom domě straší (2006)
    36. Mravenčí polepšovna (2006)
    35. Příšerky s.r.o. (2001)
    34. Bolt – pes pro každý případ (2008)
    33. Doba ledová 3 (2009)
    32. VALL-I (2008)
    31. Doba ledová 2 (2006)
    30. Polární expres (2004)
    29. Shrek: Zvonec a konec (2010)
    28. Simpsonovi ve filmu (2007)
    27. Lví král (1994)
    26. Roboti (2005)
    25. Madagaskar 2 (2008)
    24. Rio (2011)
    23. Za plotem (2006)
    22. Toy Story (1995)
    21. Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009)
    20. Shrek 2 (2004)
    19. Spláchnutej (2006)
    18. Život brouka (1998)
    17. Úžasňákovi (2004)
    16. Hledá se Nemo (2003)
    15. Já, padouch (2010)
    14. Toy Story 2 (1999)
    13. Jak vycvičit draka (2010)
    12. Kung Fu Panda (2008)
    11. Madagaskar (2005)
    10. Vzhůru do oblak (2009)
    09. Mravenec Z (1998)
    08. Mrtvá nevěsta Tima Burtona (2005)
    07. Megamysl (2010)
    06. Ratatouille (2007)
    05. Shrek (2001)
    04. Toy Story 3 (2010)
    03. Doba ledová (2002)
    02. Divoké vlny (2009)
    01. Auta (2006)

    Proč nechodit na Piráty z Karibiku ve 3D

    - Recenze

    Odložme růžové 3D brýle



    Nepamatuji si hraný film, který by mě ve 3D nadchl. Myslím z pohledu vnímání prostorového efektu. Samozřejmě s jedinou výjimkou. Avatar. U animovaných filmů je to jiná. Tam si naopak nevybavuji žádný 3D propadák.

    Důvod je jasný. Doslova. Aby byl 3D efekt co nejvýraznější, musí být obraz jasný. Kde není jas, chybí navíc kontrast. Kreslené filmy bývají zalité sluncem, kterého je sice v Karibiku také hodně, ale samozřejmě jen přes den. To ale piráti bohužel spí.

    Nejhorší je jít na jakýkoliv 3D film do multiplexového kina. Nadšený jsem z nového 3D kina v provinční Kadani (mají nové lampy v projektoru), pro nejlepší trojrozměrný zážitek se vyplatí vypravit do IMAXu. Tolik mé osobní zkušenosti.

    Podobné zkušenosti má i autor včerejšího článku magazínu HDmag.cz, který rozhodně doporučuji k přečtení nejen fanouškům Jacka Sparrowa.

    Pohádka pro páťáky

    - Z domova

    Božena Němcová by se divila



    Děti dostaly ve škole za úkol napsat o víkendu pohádku. Nevím, zda se v pondělí budou při veřejném čtení v pohádkách žáků 5. třídy objevovat nejčastěji čerti, ježibaby nebo hejkalové. Já se jen obávám, aby Klárka nemusela vysvětlovat, proč za největší strašidlo současnosti považuje demokracii.

    S dovolením autorky zde její pohádku otiskuji.

    Císař
    napsala: Klára Bittnerová
    21.5.2011

    Před sto lety jeden známý kouzelník Toms dělal zajímavé triky. Jednou k němu přišel král Zinek se svou ženou. Kouzelník spatřil Zinkovu ženu a vzpomněl si, že to byla jeho nejlepší kamarádka z dětství. Kouzelník ji pozval na pódium, ale při triku podal Saše (tak se jmenovala ta žena) takový papírek, na kterém bylo, že se sejdou v 18:30 ve voze na náměstí. Saša ho také poznala a sešla se s ním.

    Zinek nebyl moc hodný. Když se Toms se Sašou setkal, vyprávěl jí, jak je Zinek zlý, že už jednu svou ženu zabil. Oni se měli rádi a tak naplánovali svůj útěk.

    Jednou zašla Saša za Zinkem a povídá mu: "Jdu od Tebe, jsi zlý, nebudu Ti pomáhat s Tvým plánem, jako že chceš zabít císaře, abyses dostal na jeho místo." "To teda ne! Zůstaneš tu a pomůžeš mi, ať chceš nebo ne!" zařval Zinek, který pil víno, ale netušil, že mu tam Saša nasypala prášek na halucinace.

    Když víno dopil, začala před ním Saša utíkat a Zinek za ní. Protože byl opilý, neuvědomil si, že Saša nastražila past. Schválně nastražila marmeládu, dala si nůž do podpaží, sedla na koně, jako že omdlela a odjela ze zámku. Zinek byl král, tak ho samozřejmě nikdo z ničeho nepodezříval.

    Tak Toms se Sašou odjeli pryč. Další den jel Zinek k Císaři, kterého chtěl zabít. Když na Císaře vystřelil, netrefil se a začal utíkat a detektiv ho začal honit. Byla to velká honička, ale Zinek utekl do zámku Císaře. Když po honičce detektiv se Zinkem skončil v místnosti se zbraněmi, namířil Zinek pistoli na detektiva a začal zajímavý rozhovor:

    Detektiv: "Proč tohle děláte, Císař vám nic neudělal, vaši rodině se neublížilo, nikdo vám nevyhrožuje, máte tak skvělý život, vím, že zlý nejste, proč to děláte, proč?"

    Zinek: „Jsem unaven z toho, že lidé mezi sebou mají samé spory, jeden překřikuje druhého, ve městech je zmatek, lidé se nedohodnou! Nikde není klid, všude je rušno a naše země pomalu a jistě ztrácí peníze! Jak to tu bude vypadat třeba za 100 let? Člověk bude překřikovat člověka! Tisíc hlasů bude bezmyšlenkovitě volit strany, které se nepohodnou a jen zemi uškodí. Ale jak chcete!"

    Zinek dopověděl a namířil zbraň proti sobě.

    Příští den, když šel detektiv na Zinkův pohřeb, přemýšlel o tom, že měl Zinek vlastně pravdu, že se jednou bude tisíc hlasů překřikovat atd. Což je vlastně dnešní demokracie.


    I prohra může být výhra

    - Jen tak

    Veřejná zpověď sportovního fanouška



    Píši mi čtenáři mého blogu, kontaktují mě followeři na Twitteru, známí mě zastavují na ulici. Prý jsem sportovní barbar, protože nesleduji zápasy českého týmu na hokejovém mistrovství světa. A ještě se tím povýšenecky chlubím. A zrovna ode mě by to prý nečekali, když mám tak rád sport.

    Ano. Mám rád sport. Jenže všichni tu přeci už dávno víme, že jediným sportem na světě je fotbal, všechno ostatní je pouhá tělovýchova. Proto jsem ve středu nešel dříve z práce, abych sledoval čtvrtfinálový zápas českých hokejistů s Američany. Jediným důvodem, proč jít kvůli sportu dříve z práce je fotbal.

    Proto jsem v pátek i přes naléhání některých rodičů nezrušil fotbalový trénink. Tímto znovu děkuji šestnácti malým borcům, kteří dali stejně jako já přednost fotbalovému míči před sledováním semifinálového zápasu hokejového mistrovství světa méně úspěšných. Ti nejlepší světoví hokejisté totiž právě bojují o Stanley Cup.

    Každý víkend chodíme s Klárkou plavat. Proto nebudu sledovat ani zápas českých hokejistů o bronz. Ne, v sobotu jsme jít nemohli, byli jsme se totiž s dětmi podívat na derby českého venkova Teplice – Plzeň. Ach, ta krása fotbalu, kdy jsme se i přes fandění domácím mohli jako Slávisté radovat z vítězství Plzně.

    Přesto dnes českým hokejistům přeji úspěch. Ne kvůli sobě, ale kvůli nim samotným.

    Na fotbalovém zápase Teplice-Plzeň
    Teplice – Plzeň 0:1, 14.05.2011

    Hokejová lekce národní hrdosti

    - Jen tak

    MY vyhráváme, ale prohrajou zase jen ONI



    Dnes ze šichty utíkáš dřív, odpoledne hrajeme semifinále. Zastavuješ se v Tescu, maj v akci půl kila národní hrdosti. Echt český buřty za dvacku. Basu piv bereš vždycky, ať stojí co stojí. Nenávist kupovat nemusíš, té máš v sobě dost. Ale k pokladně ještě nemíříš. Sakra, někde tu musí mít ty vlaječky na auto. Všichni chlapy z fabriky už je maj. Jen mistr z vedlejší dílny si je na svojí feldu nedal. Jenže on je přece ten intelektuál, minulej rok si dálkově dodělal maturitu.

    Jsi trochu nervózní. Českou vlajku jsi měl naposledy v ruce na prvního máje v devětaosmdesátým. Cože? Stopade za jednu malou vlaječku? Raději přikupuješ špekáčky a vyrážíš na obhlídku parkoviště. Pár minut strachu a dvě zánovní vlaječky prakticky zdvojnásobují cenu tvýho kadeta. Auto navíc najednou výrazně lépe akceleruje. Na třicítce před školou to snadno natíráš idiotovi v Superbu. Proč jede kurva tak pomalu? Vždyť přece za chvilku hrajeme!

    Mistři!

    Rio: Angry Birds v muzikálu

    - Recenze

    Modrá nadvláda již brzy skončí



    Film Rio, aktuálně plnící kina nejen dětskými diváky, je příběhem modrého papouška jménem Blu, který žije spokojený život v americkém zapadákově. Aby však zachránil svůj druh, musí se vydat na cestu do Brazílie, kde na něho čeká poslední žijící samička. Oba se ale v Riu stanou obětí pašeráků z jejichž spárů unikají. Zápletka spočívá v tom, že Blu se v pohodlném zajetí nenaučil létat.

    Předchozí odstavec není důležitý. Děj totiž nepotřebuje znát. Stačí vědět, že postavy jsou roztomilé, dělají bláznivé věci, vše je hezky barevné a ve 3D. Zvláště scenérie Ria a momenty z karnevalového průvodu jsou fascinující. Stejně jako hudba. Sám sebe jsem až překvapil, jak moc mi sedl styl latino. Některé muzikálové scény z filmu daly dokonce vzpomenout na geniálního Lvího krále.

    Ale to je tak všechno. Jinak se jedná pouze o tisící kopii osvědčeného modelu. Humorem a originalitou se zde bohužel dost šetřilo. Narozdíl od filmu, který je u nás doma v kurzu poslední týdny. Na přímý dotaz děti cestou z kina odpověděly, že Megamysl je Megamysl. Ale i této modré postavičce dávám měsíc, maximálně dva. Pak totiž bude modrý hrdina nemilosrdně vystřídán červeným.

    Modří už vědí.


    Modlitba pro Slavii

    - Jen tak

    Sešívané zrcadlo doby



    Víš, kámo, je mnoho věcí, které svým dětem musíš předat. A jednou z nich je láska k fotbalovému klubu. Jasně, existuje pouze jediný tým na světě, kde "Nikdy nekráčíš sám". Ale Anfield Road je trochu z ruky. Pokud chceš vidět svůj klub naživo víckrát než jednou za život, volíš český mančaft. A tady už se výběr velmi zužuje. Prakticky jedinou možností, jak dětem špatným výběrem nezkazit život, je fandit Slavii.

    Hele, brácho, moje děti Slavii milují. Ale jak jim vysvětlit, co se dnes s červenobílým klubem děje? Jak jim vysvětlit, že zatímco v civilizovaném světě se k fotbalovým klenotům jejich vlastníci hrdě hlásí, u nás zbaběle místo sebe nastrčí svého řidiče? Jak jim u obrázků z čtvrtečního pohárového zápasu vysvětlit, proč zástupci tupé a agresivní spodiny společnosti, neumějící nic jiného než ničit, na sobě mají slávistické dresy?

    Fandit Slavii nebyla nikdy procházka růžovou zahradou. Možná právě díky tomu jsou její fanoušci jiní. Ale teď se o Slavii opravdu bojím. Stejně jako se o ní museli bát fanoušci v době, kdy komunistický režim klub přejmenoval na Dynamo. Nezbývá než doufat, že zloba, závist, zášť, strach a svár pominou a ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě slávistický lide navrátí.

    Vždycky jsme s vámi!

    Laco majster slova

    - Jen tak

    Oprášil jsem znalosti slovenčiny



    Koho dnes ještě baví číst? Nikoho. Musím jít s dobou. Koupil jsem si mikinu s kapucí, kšiltovku, stříbrný řetěz na krk, plechovku se sprejem a své sdělení světu nahrál na video. V samém závěru se ke mně přidali i GTI s Tomíkem.




    Píše Ladislav Bittner. Powered by Bloguje.cz Design by Czechline.