Radiohead, Výstaviště, Praha, 23.08.09
- RecenzeŽivot jako alternativa
Není větších hudebních básníků, kteří tak dokonale vystihnou ducha doby. Emocionální manipulátoři již dávno posunuli hranice toho, jak ještě může znít rocková hudba. Nikdo neumí introvertní ambientní zádumčivost tak vášnivě rozetnout nespoutanou kytarovou erupcí. Vládci hudebního vesmíru snad ani nejsou z naší planety. Pasivní inovátoři s touhou objevovat hořce veselé a sladce smutné mě za více než patnáct let stále nezevšedněli. Možná právě proto, že jejich hudba není jednoduchá, je plná experimentů a ignoruje vše, co tu bylo předtím.
Radiohead se neohlížejí. Nepotřebují vědět, zda za nimi někdo jde. Nepotřebují nadbíhat publiku. To je za ta léta zvyklé na nezvyklé, kapela své největší hity na koncertech nezahraje. Není to bezohlednost, je to pud sebezáchovy. Jen tak je možné se stále vyvíjet, jen tak lze neustrnout, jen tak je možné stále překvapovat. Radiohead jsou vždy o krok napřed. Jde jen o to, neztratit je z dohledu. Jsem šťastný, že jsem mohl být v neděli na jejich koncertě. Viděl jsem totiž budoucnost. Znepokojivou, nervní a disharmonickou, ale také plnou pozitivních emocí a nadějí.
Pětiletka s Windows Mobile je za mnou
- Jen takTo je úleva!
Červen 2004. Pořizuji si PDA HP iPAQ 1940, kapesní počítač s operačním systémem MS Windows Mobile 2003. Jsem plný optimismu. Těším se, jak budu mít kdekoli možnost brouzdat na internetu a vyřizovat poštu, jak budu kdykoli moci pracovat s aplikacemi jako Word nebo Excel. Netušil jsem tehdy, jak často se budu marně snažit spárovat PDA s mobilním telefonem, jak naivní je představa práce s kancelářskými aplikacemi na displeji s miniaturním rozlišením, jak otravná je práce se stylusem.
Únor 2008. Pořizuji si HTC TyTN II Kaiser, telefon s operačním systémem MS Windows Mobile 6 Professional. Jsem plný optimismu. Těším se, jak už nebudu muset párovat PDA s telefonem a jak především díky hardwarové klávesnici nebudu muset tak často vytahovat stylus a trefovat se do tlačítek malinké virtuální klávesnice na displeji. Netušil jsem tehdy, jak pomalý telefon bude, jak těžkopádné bude jeho ovládání, neboť za dlouhé čtyři roky se operační systém Windows pro mobilní zařízení prakticky nezměnil.
Srpen 2009. Pořizuji si nový telefon. Jsem plný optimismu.
Kabelová televize Slavia
- Jen takPonížení fotbalového fanouška
Ty vole tyhle sešívky, co je to za klauni v tom výboru? Člověk přes den dře, plive krev a večer se chce podívat, zda to tam Standovi konečně spadne a vono hovno. V televizi místo barevnejch obrázků z Edenu dávaj černobílej přenos vodněkud z Rumunska (je to vůbec na mapě?), kde nakonec nějaký haranti vniknou na plochu a zápas se tak ani nedohraje. Ty krávo, tak jdu k internetu a na tom našem červenobílým webu se dočtu, že sporťáci z čété nechtěli Slávce za přenos zaplatit nebo co. To by jeden blil, Milane.
Hele, pocem, seš tam ještě? Tak ty vejboři chtěli za vysílací práva šestset jablek! Ty vole já nevím v jakejch voni žijou relacích, ale prej jako žádná Slávia. Co je to za komedie tohlento? Já už sem dost starej na to, abych se připojoval na nějaký cizácký vévévé, kde běží kostičkovanej přenos srbský televize a těsně před tím, než to tam Standovi konečně spadne, tak zmizí vobraz a prej jako ať si zaplatim nějakej prémiovej účet nebo co. Zaplatim, ale jen za přenos v hádé kvalitě, u kterýho můžu ležet na kanapi.
Hannah Montana: To nejlepší z obou světů
- RecenzeVkusný kýč pro tatínky a jejich malé holčičky
Víš, kámo, pokud si vzpomínám, můj táta šel se mnou do kina jen jednou. Bylo to po lampiónovým průvodu, kdy v letním kině v listopadu při výročí říjnový revoluce promítali Princeznu na hrášku. Bylo úplně jedno, zda v tý zimě tenkrát při sledování sovětský výpravný pohádky trpěl víc on nebo já, ale podstatný bylo, že jsme ten zážitek sdíleli společně. Snažím se svejm dětem dát víc. S Adámkem tak chodím na v divizi pravidelně prohrávající chomutovský fotbalisty a s Klárkou na koncerty Ewy Farný nebo filmový cukrkandly typu Hannah Montana.
Hele, brácho, mohl bych tu napsat intelektuálně povýšeneckou kritiku, být jízlivej a cynickej. Mohl bych s filmovými kritiky elitářsky sdílet jejich závěry, že film je plytkej, nevkusnej a plnej klišé. Ale proč bych to dělal? Stejně jako většina filmovejch kritiků už nemám jedinej mléčnej zub, narozdíl od většiny diváků v sále, takže mi nepřísluší snímek hodnotit. Mnohem důležitější je, že až se jednou z malý housenky stane krásnej motýl a odletí pryč, vždycky, když se ve vzpomínkách ohlídne, uvidí svýho tátu, kterej byl stále s ní.
Třeba jako jeden z mála tatínků v kině plném maminek.
Mladý Slávista a starý Sparťan
- FotoblogAdam Bittner a Martin Frýdek
Žebrák 2009, oslava 100. výročí narození legendárního fotbalisty Oldřicha Nejedlého
