Restaurace Nemocnice Chomutov
- RecenzeKam nechodí slunce, tam musí kuchař
Prošel jsem si gastronomickým peklem školních jídelen, komunistických restaurací a nádražních bufetů. Proto se přiznám, že jsem měl z nemocniční stravy jisté obavy. Ale byly zbytečné. Jídelní stůl byl vkusně upraven, omyvatelné ubrusy vykazují vysoký stupeň praktičnosti a vlčí máky a tulipány na něm vyobrazené přispívají k pohodě strávníků stejně jako jednoduché ocelové židličky s jemně polstrovaným podzadníkem, který je též omyvatelný (což ocení především strávníci s citlivějším zažívacím traktem). Palec nahoru za červenou barvu opěradel seslí harmonicky ladících s vlčími máky.
Jídlo pochopitelně nenosí číšník, stačí jen vyčkat charakteristického něžně skřípajícího zvuku plechových vozíků lomozících nemocniční chodbou. Napětí, které prožívá strávník nesoucí si svůj tác s plechovými obaly ke stolu, v žádné restauraci nezažijete. Jídlo už máte v ruce, ale stále nevíte jaké. Co se skrývá pod plechovou pokličkou? Rumpsteak s pepřovou omáčkou a ratatouille podávaný s belgickými hranolkami či Jehněčí medailonky Provencal s omáčkou Forestier, rajčatovo-žampionovým soté podávané se smaženými brambůrkami nebo snad Jelení medailonky s omáčkou Beaujolais, brusinkami, lesními houbami podávané s bramborovými kroketami?
Recenzované jídlo bylo sice na první pohled skromné, ale hned po prvních soustech jsem seznal, že ani v tomto případě sehraný tým kuchařů svoji práci neodbyl. Bramborová polévka hustá tak, že by se dala krájet, houby nejsou sušené, ale čerstvé a máslo, na kterém byly dary šumavských lesů před přidáním do polévky zlehka osmahnuty, muselo být velmi delikatesní. Určitě je to totiž to stejné, které se roztéká po jemně nakrájených bramborových plátcích hlavního chodu v podobě velmi jemného čevabčiči z mletého argentinského steaku, dijonské hořčice a svěží mladé cibulky, prvním to pozdravem jara, které po dlouhé zimě děsivých nemocničních jídel přichází do kuchyní našich zdravotnických zařízení.
Kompletní menu je navíc od neděle zdarma. Bez poplatků!
Zdeněk Svěrák: Povídky
- RecenzeSám bych to nenapsal lépe
Už na gymnáziu si Zdeněk Svěrák usmyslel, že se stane spisovatelem povídek a že je bude vydávat svázané v knížkách. Místo toho jen psal filmové scénáře, texty pro divadlo a slova k písničkám. Své dávné předsevzetí si splnil až nyní, kdy v útlé knížce vydal deset povídek napsaných v rozmezí let 1966 až 2008 (drtivá většina z nich ale není starší čtyř let).
Autor sází na pointu. To se mu daří a skutečně povídka na konci cinkne. Při čekání na překvapující vyústění příběhu se ale čtenář rozhodně nenudí. Může se pohupovat na vlnách zpěněných úžasnou schopností krásně poskládat slova za sebe tak, aby se hezky četla nebo se nechat opájet omamnou vůní lehké erotiky, kterou je většina povídek prostoupena.
“Povídka je záhon, román je pole. Vždycky jsem věděl, že pole neobdělám, ale práce na záhoncích mě lákala. Záhon není nedohledný. A při práci na něm mě zajímá nejen sázení, ale i pletí. Baví mě vytrhávání plevelu, těch slov, která dusí ta pravá. Baví mě být stručný,“ sděluje autor na přebalu své knihy povídek.
Jak já mu rozumím. Kdyby si Zdeněk Svěrák psal blog, vypadal by přesně jak ten můj. A kdybych já napsal knihu povídek, vypadala by přesně jako ta jeho.
Psáno z nemocničního pokoje č. 10
- Jen takKrátká úvaha zdravého nemocného
Celé dny pracuješ. Podle mnohých tvrdě. Pracuješ a pořídíš si úžasnou televizi ve Full HD a nádhernou koupelnu s kvalitním sprchovým koutem. Jen krátce poté skončíš v nemocnici a celé dny zíráš na prázdnou bílou zeď a chodíš se sprchovat do starých olezlých sprch, které nikdy nebyly nové a kde vedle každé baterie najdeš dlouhou šňůru s nápisem Zatáhnutím přivolej sestru.
Večer k těm sprchám kráčíš dlouhou potemnělou chodbou. Míjíš pootevřené dveře pokojů, za kterými se bolest zhmotnila do slyšitelných rozměrů. To není svět, na který pouze shlížíš z vnějšku, to je už svět, jehož ses stal pevnou součástí. Přestaň věřit v to, že změníš své chování, aby ses do světa smutných zdí a sprch se šňůrou s připomínkou vlastní nemohoucnosti nemusel vrátit.
Svůj stín nepřekročíš, na to pár pilulek nestačí.
Zničující síla Nintenda
- Z domovaBuď neprohrát v boxu nebo močit v sedě
Ve čtvrtek byl u nás strýc. Přijel si pro v naší domácnosti již nepotřebný set-top-box a také projevil zájem vyzkoušet si zázrak jménem Nintendo Wii, o kterém četl na mém blogu. Strýce nadchl tenis, mě nadchla jeho hra. Bylo vidět, že se v životě tenisu něco nahrál, virtuálního soupeře s přehledem porazil a velmi si pochvaloval, jak věrně Nintendo kopíruje skutečnou hru. Dokonce tak věrně, že se nejen řádně zpotil, ale začala ho bolet ruka. Ještě více jsem se ale zpotil já při ukázce virtuálního boxování. Moc dobře jsem si navíc nevedl, soupeř mě dvakrát poslal k zemi. Byl jsem z formy.
Den před tím mě totiž začalo bolet celé tělo. Bolest horní části těla jsem dával za vinu pondělní návštěvě posilovny, bolest svalů na nohou jsem přičítal vysokému tempu úterního fotbálku. Ve čtvrtek ale už bylo zřejmé, že na mě něco leze. Proto jsem hodně pil. Vyžahnul jsem v práci snad celý barel vody. Ještě před spaním jsem vypil půl litru průduškového čaje. V noci už mě schvátila horečka. Třásl jsem se zimou a velmi nutně potřeboval na záchod. Rychle jsem vstal, běžel na záchod a močil snad dvě minuty v kuse (kontrolní otázka: Kolik litrů lze vymočit za minutu?).
Vše se opakovalo ještě dvakrát. Nejdříve dlouhé přemlouvání opustit vyhřátou postel, pak rychlý úprk k míse. Hodiny ukazovaly 3:30, když mé tělo opustily další litry tekutiny a já v koupelně zkolaboval. Byla to taková rána, že to probudilo nejen Markétu, ale i děti. “Udělalo se mi nějak zle, asi jsem omdlel,“ vysvětloval jsem ženě, když mě přišla do koupelny zvedat ze země. “To bude dobrý,“ řekl jsem ještě těsně předtím, než jsem si na zemi ustlal podruhé. Skončil jsem v nemocnici. Poprvé v životě jsem se svezl v sanitce.
V pátek jsem absolvoval EKG, EEG, rentgen plic, odběry krve a moči. Všechno v naprostém pořádku, jen v krvi některé zvýšené hodnoty ukazovaly na virózu, možná chřipku. Dvojnásobný pád do bezvědomí byl dle lékařů způsoben kombinací vyčerpání z horečky, nízkým tlakem, rychlým vstáním z postele a především náhlým odvodněním organismu. Dodali ještě něco v tom smyslu, že při nočním močení se pánům doporučuje sedět. Zní to asi logicky, ale já pravý důvod dvojnásobného kolapsu vidím jinde. Zformuloval jsem jej hned v pátek v jedné krátké textové zprávě:
Strýcu, jestli Tě po tenise jenom bolí ruka, tak si ještě nepoznal skutečnou sílu Nintenda. Jeho opravdové schopnosti poznáš až tehdy, když Tě po dvou knokautech odveze houkavý auto.
SONY KDL-32W4000
- TestyPodle čeho nevybírat televizi
Před dvanácti lety jsme si koupili televizi. Sony Trinitron. Plochá obrazovka, úhlopříčka 63 cm, cena v násobcích mého tehdejšího měsíčního platu. Přístroj stále funguje bezchybně a spoustu let ještě určitě bude. Ale už někde jinde. Nastal totiž čas obměny. Nastal čas pro revoluci v kvalitě televizního obrazu. Nastal čas pro SONY KDL-32W4000.
Je skvělé mít doma televizi ve Full HD s rozlišením 1920x1080 bodů. Obraz úžasný i díky dynamickému kontrastu 33 000:1. Výtečná funkce 24p True Cinema™ ukáže film v přesně takové podobě, v jaké jej tvůrci natočili (věděli jste, že běžné televizory zobrazují 25 snímků za
To vše je ale prakticky k ničemu. Není to příliš podstatné. Nemá to velkou váhu. Teprve přítomnost signálu s vysokým rozlišením dá výměně staré funkční televize za televizi novou smysl. Všechno ostatní jsou jen marketingové řeči.
Jiřina Švorcová s Entropou také nesouhlasí
- Jen takČerná budoucnost Evropy
Víš, Máňo, já to chlapům v hospodě říkal už před lety, že to Evropě jednou osladíme. Ale tohle se mi zdá moc. Třeba ty Bulhaři. Chudáci. Teď nemyslím kvůli tomu tureckýmu záchodu, ale všimla sis, jak je celý to ztvárnění jednotlivejch zemí propojený nějakejma plynovejma trubkama? Takhle se neplejtvalo materiálem ani při stavbě ropovodu Družba. Trubky teď zákonitě někde chyběj a Bulhaři kvůli tomu mrznou. No vůbec se nedivím, že si už stěžovali. Znázornění jejich země by tak prej mělo bejt zakryto. Snad ten záchod ale nezakrejou tím, čím ho zakrejváš ty, když jdeš s velkou na malou.
Hele, bábo, vzpomínáš ještě na RVHP? Jo, přesně, jak jsem ti díky vzájemné ekonomické pomoci bratrských zemí nemusel pro matrjošku až do Sovětskýho svazu. Moderní budova sídla RVHP v Moskvě měla tvar otevřený knihy. Těm soudruhům co jí navrhovali to prostě politicky myslelo. To bylo skutečný umělecký dílo pokrokově vyjadřující touhu pracujícího lidu po radostným životě v míru. Ale ta Entropa? Jak by se nám líbilo, kdyby podobnou věc vytvořil nějakej americkej umělec placený vrahy z Wall Streetu a naše republika tam měla třeba zloděje a tuneláře?
Tohle by se za komunistů stát nemohlo.
O2 Trio: První dojmy
- TestySouboj Klady vs. Zápory zatím nerozhodný 2:2
Minulý týden jsem se rozčiloval nad tím, že služba O2 Trio v lednu "podražila" o téměř 50 %. Přesněji řečeno, balíček pevná linka, ADSL a IPTV stojí stejně jako o měsíc dříve, ale posledního prosince skončila několik měsíců trvající akční nabídka, kvůli které byla služba dostupná za cenu reálněji odrážející situaci na trhu. Naštěstí pracují v O2 obchodníci mající k zákazníkům individuální přístup, díky čemuž se mi ve čtvrtek minulého týdne dostalo nabídky na objednání služby za původní akční cenu.
V pátek mi z O2 zavolali a domluvili jsme se na fyzickém zapojení telefonní přípojky na pondělí. Technik dorazil ve smluvený čas a jen pár desítek minut po jeho odchodu pošta doručila samoinstalační balíček obsahující Wi-Fi modem a set-top-box pro příjem internetové televize (IPTV). Zde si O2 zaslouží první palec nahoru, návod k instalaci je totiž velmi přehledný (pravda, zapojení několika kabelů není žádná věda i bez manuálu) a za pár minut již prostřednictvím technologie ADSL putují do počítače první bity.
Rychlost internetového připojení do značné míry závisí na vzdálenosti od telefonní ústředny. Naší vzdálenosti 1,51 km odpovídá dle prvních zkušeností rychlost 5,52 Mb/s (při aktivované službě O2 ADSL 8 Mb). Je-li však v provozu internetová televize, klesne rychlost na 3,28 Mb/s. Proudí-li ovšem telefonní linkou program ve vysokém rozlišení (HD), stane se v tomto případě internet prakticky nepoužitelný. Rychlost se totiž pohybuje okolo směšných 50 kb/s. Zde tedy první palec dolů.
Naopak výrazný palec nahoru si zaslouží kvalita internetové televize (IPTV). Kvalita obrazu u programů ve standardním rozlišení je vyšší než u programů přijímaných přes pozemní digitalní vysílání (DVB-T). Obrazové orgie však přináší program na pozici číslo 161. Nova v HD představuje to nejlepší, co lze dnes po technické stránce nabídnout. To opravdu nelze popsat slovy, to se musí vidět. Trochu mě mrzí, že v HD nevysílá veřejnoprávní televize, jejíž kanál ČT1 sice na pozici 160 nabízí testovací verzi HD vysílání, ale jde pouze o upscaling. Navíc jen ve formátu 4:3.
O srovnání na zatím konečných 2:2 se zasloužil výrazný palec dolů pro standardně dodávaný set-top-box. Pominu nyní příšerný design dálkového ovladače (věc vkusu), ale mnohem více mě vadí, že O2 nenabízí alternativu v podobě přístroje s pevným diskem umožňujícím nahrávání, což by mělo využití především při záznamu vysílání z HD kanálů. Snažil jsem se o propojení s HDD rekordérem, ale bohužel zatím bezúspěšně. Signál ze set-top-boxu do rekordéru prostě nedostanu.
Dle manuálu O2 může být na vině skutečnost, že aktivace HDMI konektoru pro připojení televize vyřadí z provozu konektory SCART určené pro výstup signálu do rekordéru. Volal jsem na linku technické podpory (800 184 084), kde jsem bohužel narazil na operátorku nechápající rozdíl mezi hardiskovým rekordérem a videorekordérem. Zprostředkovaně (ptala se interně zkušenějšího kolegy) mi však sdělením, že nový firmware by při aktivaci HDMI konektoru již neměl vyřadit z provozu konektory SCART, dala naději, že se klady služby O2 Trio v zápase se zápory ujmou vedení. I když těsného.
Nintendo Wii: První dojmy
- TestyHraje celá rodina
Pravidelní čtenáři mého blogu už Wii, co u nás nechal Ježíšek pod stromečkem. Vedle jedné velké krabice s konzolí a hrou Wii Sports byla ještě menší krabice s druhým ovladačem a souborem několika miniher Wii Play. Zhruba hodinu po objevení zmíněných krabic bylo vše zapojeno k televizi a připraveno k rodinnému zápolení. Instalace intuitivní, přesto doporučuji návod přečíst. Mimo jiné v něm najdete důrazné upozornění na nutnost navléknutí bezpečnostního řemínku ovladače a jeho utáhnutí polohovací pojistkou. Podcenění této rady se opravdu nemusí vyplatit. V lepším případě to odnese pouze televize.
Abyste ovladačem neublížili svým soupeřům, dodržujte při hře také dostatečné rozestupy. Zvláště sportovní hry rozpohybují celé tělo a pokud obývací pokoj nedosahuje rozměrů tenisového kurtu, buďte opatrní obzvláště při tenisovém mači dvou hráčů (při podání pozor na lustr). Způsob ovládání her je totiž skutečně revoluční a není problém zapomenout, že nestojíte na bowlingové dráze, v boxerském ringu nebo na tenisovém kurtu či golfovém hřišti. Před každou hrou si protáhněte a zahřejte svaly, jinak druhý den můžete počítat s namoženým ramenem, nataženým stehenním svalem nebo tenisovým loktem.
Před startem rodinných turnajů je vhodné navštívit sekci Mii Channel, kde si každý rodinný příslušník vytvoří vlastní Mii postavičku. Stačí si chvilku hrát s vestavěným grafickým editorem, ve kterém si nastavíte výšku a šířku postavičky, vyberete nejpřesnější tvar obličeje, očí, nosu a úst, zvolíte typ účesu a barvu vlasů a na konci se nebudete stačit divit, jak jste si s vytvořenou postavičkou podobní. Je samozřejmé, že k vaší nové identitě se budou přiřazovat všechny dosažené výkony, rekordy a medaile. Zábavné je, že v hrách mají postavičky nejen vaše jméno, ale i podobu.
Prvních několik dní byly u nás doma hitem bowlingové turnaje. Konzole dlouhodobě monitoruje vaší výkonnost a tak jsme sledovali, jak se kdo zlepšuje či zhoršuje a kromě vítězství v jednotlivých turnajích bylo motivací i překonávání rekordů. Současný Adámkův rekord 269 bodů zůstane asi dlouho nepřekonán. Tím spíše, že se náš zájem pozvolna přesunul k tenisu. Je až neuvěřitelné, jak pomocí ovladače ovlivňujete sílu a směr forehandových i backhandových úderů a podobně jako v reálu se snažíte o krátké balóny za síť, loby nebo údery s falší.
Wiičko neohromí grafikou (i když například exteriéry golfových hřišť jsou velmi zdařilé), jeho síla tkví v úžasné hratelnosti. S ovládáním a pochopením her nemá problém ani čtyřleté dítě, takže jde skutečně o výbornou zábavu pro celou rodinu.
Ekonomická krize v podání O2
- Ze světa (internetu)Zdražení o 50 %
Před několika měsíci mě zaujala služba O2 Trio. Za 900 Kč měsíčně internetové připojení ADSL až 8 Mbit (WiFi router), pevná linka (300 minut volání zdarma na pevné linky) a především IPTV (internetová televize) nabízející v HD rozlišení stanice ČT1 a TV Nova. Nechtěl jsem mít v bytě telefonní dráty v lištách, proto jsem neobjednal službu hned, ale až po provedení jistých stavebních úprav. Dnes jsem volal na 800 123456, abych službu objednal. Věděl jsem, že výše uvedená cena byla součástí akce, která trvala celý listopad a byla prodloužena až do konce prosince. Přesto jsem byl překvapen, že mi službu O2 Trio operátor bez mrknutí oka nabízel za plnou cenu 1.327 Kč.
- No, počkejte, ta služba je najednou o 50 % dražší?
- Bohužel, ale akční nabídka nebyla prodloužena.
- Chápete ovšem, že za těchto podmínek je pro mě služba nezajímavá?
- Bohužel, je mi líto, že jste si službu neobjednal před pár dny. Pokud mi na sebe dáte kontakt, zavolám Vám až bude cena příznivější.
- Zavoláte, až bude další akční nabídka nebo se mi ozvete s upravenou cenou určenou právě mně?
- Zavolám, až bude oficiální akční nabídka.
O2 má dráty nataženy až ke mně do obýváku. Prakticky bez zvýšení svých nákladů může mít ode mě příjem téměř tisíc korun měsíčně. Klidně od zítra. Stačí jen mi zavolat.
Restaurace Chaos Chomutov
- RecenzeRatatouille jako od Gusteaua
Sedíc v chomutovské restauraci Chaos u nejlepšího stolu, u rybiček, nemohu zahájit večer jinak než předkrmem s mořskými plody. Pečené tygří krevety přelité česnekovým máslem (185 Kč) se nekonzumují lehko. S tygří velikostí krevet mám plné ruce práce. Bohužel chybí voda s citrónovou šťávou.
Před donesením dostatečně krémovité Chřestové polévky s krutóny pečenými na olivovém oleji (55 Kč) nezbývá než si jít umýt ruce. Jinak bych měl celý večer pocit, že si někdo objednal a nestačil zkonzumovat rybí prsty. Absence kyselé vody však nebyla tím hlavním, co zkazilo zážitek z předkrmu. Zatímco krevety se v salátu obsahujícím větší než malé množství mořské soli musely cítit jako doma, mně přesolený salát oživil nepříjemnou vzpomínku na plavání v mořských vlnách.
Stačil jeden film a francouzské slovo ratatouille umí vyslovovat i pětileté dítě, které ještě nezná ani obsah slova lečo. Ale pozor, do francouzské obdoby "jídla chudých" vajíčko nepatří. Zelenina, nejčastěji rajče, paprika a cibule, se jen osmaží a podusí. Ratatouille má pak šťávu. Stejně jako tato recenze nebo hlavní chod v podobě Kuřecí rolky s masovou směsí a bylinkami (165 Kč) doplněné grilovanou ratatouille zeleninou. Jistě by si pochutnal i kritik kalibru Antona Ega.
Finále obstaral dezert, kdy ve skleněném poháru uvězněné Vanilkové kuličky s horkou čokoládou (59 Kč) daly definitivně zapomenout na přesolený úvod labužnických orgií a podtrhly tak celkově výborný dojem z restaurace.
Provozovatelé restaurací se mění. Kuchaři přicházejí a odcházejí. Zdánlivě náhodně. Ale teorie chaosu naštěstí stále platí.
I v chomutovském Chaosu.
