Nechte mi prosím moji banku, eBanku
- Ze světa (internetu)Už vím, jakou petici podepíši příště
eBanka je pro mě srdeční záležitost. Když jsem si v ní někdy počátkem tisíciletí zakládal účet, vůbec jsem nedbal toho, že její služby tehdy patřily mezi nejdražší. eBanka byla pro mě symbolem technického pokroku, v té době nebylo internetové bankovnictví tak rozšířené jako dnes. Že můj vztah ke zmíněnému bankovnímu domu není ojedinělý, dokazuje i nedávný vznik webu Neoficiálního klubu přátel eBanky.
Cenová politika eBanky se ovšem mezitím značně proměnila. V současné době za provoz druhého bankovního účtu v rodině (první je u jiné banky) neplatím žádné měsíční poplatky a takovým absurditám jako jsou poplatky za příchozí platby se musím jen smát, protože se mě to netýká. Situace je tedy přesně opačná, než jaká byla při zakládání účtu. Přesto dnes přemýšlím o jeho zrušení.
Za pár měsíců totiž logo a název mé eBanky zmizí. Bude nahrazeno morbidním logem znázorňujícím dvě zkřížené koňské hlavy a názvem, u kterého nevíte, zda obsahuje dvojité f či dvojité s. Proto se raději banka prezentuje rádoby domáckým označením Rajfka, které je ovšem stejně příšerné jako reklamy s přiblblým bankovním úředníkem, na jehož absurdní otázky nesourodá horda lidí sborově do omrzení odpovídá Dobrý nápad!
Začínám se za svoji banku stydět.
Rhybaření ve vodách České spořitelny
- Ze světa (internetu)Na mě si товарищи nepřijdete!
Přišel mi před pár dny e-mail. Píšou mi z České spořitelny, že nějaká má platební transakce byla zamítnuta. Budiž. Nechává mě to v klidu, nic z toho co jsem si v poslední době koupil mi nechybí. Chybí-li někomu peníze za transakci, pak by se měl po nápravě pídit obchodník.
Včera mi přišel z České spořitelny další elektronický pozdrav. Tentokrát je to vážnější, jde přímo o bezpečnostní zprávu. Řeší to dokonce až nějací počítačoví experti z Moskvy, kteří ještě asi neumějí psát dobře česky, a proto napsali do předmětu zprávy Poselství. Nevadí, se studiem ruského jazyka jsem začal už ve třetí třídě základní školy a по-русски я знаю очень хорошо. Mám radost, že jsem všemu porozuměl a klikám na odkaz, abych urychleně napomohl vyřešení problému.
Zdá se, že jsem u cíle. Zbývá jen do připraveného formuláře vyplnit klientské číslo a zadat heslo. Teprve teď si ovšem uvědomuji šílenou absurditu situace. Vždyť já proboha NEJSEM klientem České spořitelny!
Ulevilo se mi, mé peníze jsou v bezpečí.
Americká provokace
- Jen takProč Oscara za filmovou píseň získala Markéta Irglová?
Vážené soudružky, vážení soudruzi,
o socialistické kvalitě historického úsilí našeho lidu, o zajištěné národní svobodě, zabezpečené státní samostatnosti a suverenitě lidu rozhodl právě vítězný Únor roku 1948, jehož význam i aktuální revoluční odkaz si dnes připomínáme. A není jistě náhodou, že imperialisté čekali právě na tento den, aby v USA odměnili za nejlepší filmovou píseň českou zpěvačku Markétu Irglovou.
A já se ptám, to opravdu musel dostat cenu film natočený v kapitalistické cizině? Cožpak v našem znárodněném filmovém průmyslu nevznikla spousta krásných filmových písniček? Vzpomeňme například hned tu nejslavnější z pohádky Císařův pekař. Oko kovaného soudruha jistě nezůstane suché při poslechu refrénu Když všichni všechno všechněm dáme, tak budou všichni lidi mít všechno dohromady.
A když už tu cenu musela dostat žena, nezasloužila by si Oscara za píseň z filmu Noc na Karlštejně spíše soudružka Vondráčková? A o co horší je angažovaná píseň soudruha Svěráka z pohádky Princové jsou na draka o tom, jak pokrokové je dělání? A už vůbec nechápu, proč právě americkou porotu nezaujala píseň soudruha Gotta z filmu Starci na chmelu s názvem Život je bílý dům.
Víte, já dostávám jednou ročně výpis, těch umělců, seznam těch umělců, který dostávají nad těch sto tisíc korun platu, tedy vydělaj si nad těch sto tisíc korun. No tak řekněme právě slečna Irglová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další, ne šest set, milion, dva miliony berou, Hansardové a jiní, každý rok.
Přesto bych z tohoto místa rád pogratuloval mladé představitelce naší kulturní fronty, že nastavila americkým soudruhům zrcadlo.
Sto let českého hokeje
- Jen takNejvyšší čas zbourat zimní stadiony
Před pětadvaceti letech nebylo u nás většího hokejového fanouška. Ranní odklízení sněhu na zamrzlém rybníku patří mezi mé nejkrásnější dětské vzpomínky, znělka pořadu S mikrofonem za hokejem mi zněla jako rajská hudba, během přestávky mezi první a druhou třetinou jsem zvládl vyjmenovat kompletní sestavy všech našich reprezentačních výběrů, kteří do roku 1985 včetně vyhrály mistrovský titul a po jednom zápase litvínovského týmu jsem pil pivo z jedné láhve s Petrem Rosolem.
V pátek jsem si koupil Mladou frontu. Kvůli příloze Sto let českého hokeje, kterou jsem přečetl celou. Z nostalgie. Hokej už nesleduju. A to prakticky od chvíle, kdy česká reprezentace v roce 1998 vyhrála olympijský turnaj v Naganu. Uvědomil jsem si to při čtení ankety Kdy jste byli kvůli hokeji naměkko? zveřejněné ve zmíněné příloze. Jedním z respondentů oné ankety byl Michal David, který prohlásil: "Před deseti lety nás bylo po Naganu na Staroměstském náměstí asi sto dvacet tisíc, kdo plakal, když kluci přijeli z olympiády."
Hokej nemá budoucnost. Věděl jsem to už tenkrát.
Není Jdem.cz jako Jdeme.cz
- Ze světa (internetu)Nová webová služba pro snadné domlouvání termínů setkání
Móda zkracování je zpět. Minulý měsíc představil můj oblíbenec Artík svoji službu Jdem.cz sloužící ke zkracování odkazů a před pár dny spustil neúnavný tvůrce webových projektů Lukáš Šlehofer službu Jdeme.cz sloužící ke zkracování doby na vybrání vhodného termínu schůzek všeho druhu.
Kdo někdy zkusil pomocí e-mailů domluvit třeba s deseti lidmi nejlepší termín pro pořádání párty dobře ví, jak náročná záležitost to může být. Každý může jindy a organizátorovi nezbývá než stále rozesílat maily s novou nabídkou termínů. Díky nové službě stačí po přihlášení založit novou schůzku, určit kdo o ní bude informován a navrhnout termín nebo termíny možného konání. Všichni potom dostanou info o této akci a na webu Jdeme.cz si zvolí, který termín jim vyhovuje.
Do konce března bude celý projekt ve zkušební verzi. "Součástí služby bude widget, pomocí kterého bude možné získávat informace o schůzkách přímo na ploše počítače. Dále bude doplněna sada pluginů například pro Google Calendar, Thunderbird atd. Cílem je maximálně usnadnit používání služby. Ve vzdálenější budoucnosti pak hodlám spustit cizojazyčné verze webu," napsal mi Lukáš o svých dalších plánech se službou Jdeme.cz.
Langer spí s Topolánkem
- Ze světa (internetu)Upea zupa ministelskej blogííísek
Blog. Deníček. Zápisník. Jen synonyma pro osobní internetové stránky odrážející stav duše jejich autora. Blog si dnes vede kdekdo, tak proč by měl být výjimkou ministr vnitra České republiky. Ivan Langer nemá problém před televizními kamerami sdělit Martinovi Bursíkovi, že si vytírá prdel s těma ostatníma, tak proč by se měl bát na svém blogu zveřejnit článek s titulkem Paroubek spí s Rathem.
Pan ministr je studovaný člověk, dle jeho vlastních slov našel zálibu v divadle, výtvarném umění a v hudbě. Určitě tedy nemá rád bulvární titulky. Titulek zmíněného článku na jeho blogu ostatně ani bulvární není, protože skutečný bulvár si nedovolí na konec bulvárního titulku nepřipojit alibistický otazník. Navíc platí známá zásada, že odpověď na otázku z bulvárního titulku zní vždycky NE!
Závěr je tedy jednoznačný. Ministr vnitra občany informuje o tom, že pánové Paroubek a Rath jsou homosexuálové. Zůstává jen úvaha nad tím, proč mu stálo za to se o tom zmínit. Závidí snad panu Rathovi?
A co vlastně titulek tohoto článku vypovídá o mně?
Lístky na Euro 2008
- Jen takKdo neobjednává není Čech, klik, klik, klik
Loni v Mnichově, ty divochu, to byl zážitek. Vyhrát v Allianz Aréně 3:0, to byla skoro taková paráda, jako když Blšany porazily Příbram v deseti. Ale musíme bojovat dál, vono se to samo neudělá, musíme jít tomu štěstíčku naproti a pokusit se pořešit lupeny na to fotbalový Euro. Protože to je důležitý a pak jsou ještě jiný věci, který jsou důležitý a to je podstatný!
Hele draku, jestli si chtěl poslat ty notičky faxem, tak na to zapomeň. Výkop je totiž na stránkách ČMFS. Hele ale jako pozor na to, voni ty kucí vopálený na tom svazu nejsou blbý, je nutný se nejdřív zaregistrovat. A ten formulář je vostrej jak Řepkova pravačka. Prej jako vyplňte číslo bankovního účtu a nezapomeňte na číslo cestovního pasu. Týý krávo, to je přísný, já myslel, že podstatný jsou jenom body. Hele co voni si jako budou dokazovat? Co je to za klauni todleto?
Chvíli mi trvalo, než jsem se na place rozkoukal, ale naštěstí jsem chytrej kluk a za chvílí byla registrace vyplněna a potvrzena. Čistej vzduch, teď už jen vybrat zápasy. Hned na úvod škrtám zahajovací zápas. Lupen za sedm kapříků. S municí sice není problém, ale tolik jablek za Švýcary? Dál tu máme Portugalsko a Turecko. Hele jako co to je za země, je to vůbec na mapě? No to mi ho teda vyndej. Objednávám lupeny až na čtvrtfinálovej zápas. To si snad spravim chuť.
Ve středu je uzávěrka registrací, pak se bude losovat. Neponechal jsem nic náhodě a při objednávání lístků jsem u počítače seděl v reprezentačním dresu a šále. Snad to pomůže. Jinak mě už vomejou.
Čtyři volby a jeden pohřeb
- Ze světa (internetu)Byla volba Václava Klause zábavnější než pohřeb Karla Svobody?
Adam Javůrek před čtrnácti dny založil blog o on-line žurnalistice, minulý týden zveřejnil článek o tom, že americké prezidentské volby jsou opět internetovou laboratoří a dnes ráno jej napadlo, že se pokusí zjistit, jak se volba českého prezidenta projeví na tuzemském internetu.
Zatímco já osobně jsem se dnes záměrně vyhýbal jakýmkoli informacím souvisejících s prezidentskou volbou (rádio v autě jsem vypnul vzápětí poté, co Jana Bobošíková použila směrem k poslancům a senátorům oslovení Velectěné publikum), Adam minutu po minutě sledoval on-line přenosy na několika našich zpravodajských serverech.
Ve velmi zajímavém a originálním článku najdete nejen finální pořadí jednotlivých webů, ale především řadu postřehů o průběhu on-line přenosů, názory několika hostů spolupodílejících se na hodnocení nebo různé statistické údaje (například informaci, že volbu prezidenta sledovalo na internetu více lidí než pohřeb Karla Svobody).
"Jak jsem začal impulsivně, tak mi až teprve postupně začalo docházet, že jsem si na sebe ušil pěkný bič a že můžu u počítače strávit hezkých pár hodin. Přistihl jsem se, jak začínám fandit Václavu Klausovi. Ne že by mi byl najednou sympatičtější, ale měl jsem od sedmi večer nějakou akci a potřeboval jsem, aby brzo skončili," svěřil se mi Adam.
Povedlo se, Klaus vyhrál. Čest poraženým.
Zbláznily se ženy?
- Jen takNe, šílencem se může stát jedině muž
Vypadá to jako epidemie. Zprvu by se mohlo zdát, že záhadný virus napadá výhradně televizní moderátorky. Barboru Tachecí dokonce už zahnal až za zdi bohnické léčebny. Mezi ploty míří předčasně (známý festival v Bohnicích bude letos až poslední květnový víkend) i další bývalá televizní hvězda Jana Bobošíková, která od komunistů přijala prezidentskou kandidaturu.
Ambici být pacientkou doktora Chocholouška má ale i bývalá olympijská vítězka Kateřina Neumannová, která se rozhodla poslat do Jizerských hor kamiony, aby do Liberce, dějiště lyžařských běžeckých závodů, navozily sníh. Ale to není až tak úplně bláznivý nápad. Když se to povede, mohlo by to inspirovat další pořadatele k tomu, aby dovezli písek z Afriky a uspořádali na našem území náhradu za zrušený Dakar.
A jestli i tohle klapne, nemusíme se bát uspořádat letní olympiádu, protože určitě nebude problém kvůli jachtingu dovézt dostatečné množství mořské vody. Bylo by to navíc krásné naplnění snu Járy Cimrmana, který chtěl svým Pražanům nabídnout moře i přesto, že jej mnozí měli za blázna. Ostatně, podobně jako Tachecí, Bobošíková a Neumannová, také Jára Cimrman se nejdříve považoval za ženu.
A zbláznil se teprve až jako muž.
Nejlepší telefon? HTC TyTN II Kaiser!
- Ze světa (internetu)Povstaňte. Přichází CÍSAŘ.
Před časem jsem nechal čtenáře blogu hádat. Nebyl to těžký rébus. Dal jsem myslím jasné ingredience k tomu, aby se v komentářích objevily jen správné tipy na můj nový telefon. Proto mě překvapilo, kolik čtenářů tipovalo iPhone.
O tomto jablečném zázraku mám dost informací na to, abych o jeho nákupu neuvažoval ani náhodou (eLKo, promiň). Telefon potřebuji především pro práci. Telefonování, možnost pohodlně pracovat s e-maily a internetem, přehledný kalendář a navigace. A tady opravdu vítězí HTC TyTN II Kaiser zcela jednoznačně.
VZHLED
Přiznám se, že na fotografiích se mi přístroj moc nelíbil. Asi není příliš fotogenický, protože až naživo jsem připustil, že i obyčejný kousek plastu může vypadat jako klenot. Jeho krása se naplno rozvine po vysunutí hardwarové klávesnice a natočení displeje.
klikněte na fotografii pro zvětšení
OVLÁDÁNÍ
Snad jediným důvodem, proč jsem při výběru telefonu koketoval s HTC S730 byla jeho alfanumerická klávesnice. Nedovedl jsem si dost dobře představit, jak budu bez číselných tlačítek jednoduše vytáčet telefonní čísla. Ó já bláhový. Zbytečně jsem si dělal starosti.
Telefon se velmi snadno ovládá jednou rukou a díky dotykovému displeji si dovolím tvrdit, že ovládání telefonu snad už ani nemůže být snazší. Za necelé tři stovky jsem si koupil program Sunnysoft Contacts a dokonalé se tak stalo ještě dokonalejším. Kromě telefonování se výhody dotykového displeje projeví i v mnoha dalších aplikacích a díky hardwarové klávesnici QWERTY není moc důvodů pro používání stylusu.
VÝKON
U svého stolního PC ani netuším, jak silný je procesor a o velikosti paměti RAM mám jen mlhavou představu. Je mi to jedno, protože mnou používané aplikace ani větší výkon stroje nepotřebují.
U kapesních přístrojů je situace jiná, a proto vím naprosto přesně, že Kaiser obsahuje dvoujádrový procesor, přičemž první jádro s taktem 400MHz se stará výhradně o běh operačního systému a aplikací, zatímco druhé jádro s taktem 274MHz má na starosti obsluhu hardwarových částí jako GSM modul, GPS, Wi-Fi apod.
Pouze jeden z deseti kapesních počítačů dnes nabízí RAM o velikosti 128 MB, drtivá většina přístrojů se musí spokojit s poloviční hodnotou (64 MB RAM má i můj stařičký iPAQ). Kaiser naštěstí patří mezi horních deset procent, což se projevuje na svižném běhu systému i při velkém množství otevřených aplikací.
VÝBAVA
Obrovským přínosem je již zmíněná QWERTY klávesnice, která velmi ulehčuje psaní SMS a e-mailů. Fotoaparát s rozlišením 3 MPx sice umí zaostřovat, ale kvalita fotografií za mnoho nestojí, naše rodinné fotoalbum se o záběry pořízené Kaiserem asi nerozšíří.
Ke špičce ale zcela jistě patří velmi citlivý integrovaný GPS přijímač (v balení najdete instalační CD navigačního softwaru TomTom 6). Wi-Fi a Bluetooth jsou snad už samozřejmostí, podpora sítí 3G je mi zatím k ničemu.
ZÁVĚR
Nejsem nadšenec, který musí být stále připojen k internetu a na malém displeji píše elaboráty ve Wordu. Do většiny míst kam jedu trefím i bez navigace, ale to mi nebrání v opravdovém nadšení z přístroje, který mi to vše, v případě potřeby, jednoduše a bez problémů umožní.
Noční rozladění
- Jen takJak neusnout za volantem. A v posteli.
Jel jsem v noci na pátek z Prahy. Jel jsem z akce, o které jsem slíbil nepsat. Jel jsem dobře naladěn. Dobře naladěno bylo i rádio. Nejdříve dostal šanci Radiožurnál. Duch Barbory Tachecí se ovšem nad touto stanicí stále vznáší, neboť rozverná moderátorka nechala prostor telefonujícímu Karlovi, který tak mohl sdělit posluchačům zásadní informaci, že v kině dává přednost českým filmům, ale nepohrdne ani zahraničními.
Ve stejné chvíli na Radiu 1 moderátor Homohnědka Homeboy posílal do Bohnic přikurtované Barboře Tachecí písničku Fuck You Bitch! V autě bylo chvíli ticho. Musel jsem rádio vypnout a přemýšlel co dál. Na další alternativní stanici, Radio Wave, jsem neměl odvahu. Vždyť před pár dny tam moderátor vyhlásil anketu, zda si Václav Klaus nechal vyoperovat spodní žebra, aby se mohl sám orálně uspokojovat.
Ve vysílání křesťanského rádia Proglas podobná moderátorská onanie nehrozila, ale pekelné trýznění mi přinášela píseň s čertovsky děsivým refrénem Plzeň – město – plžů přes sto! Plzeň – město – dělej, sněz to! Nikdy ovšem není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř, což dokázal na Rádiu Blaník Petr Kotvald s písní Mumuland.
Ještě dlouho po návratu domů jsem nemohl usnout. Převaloval jsem se v posteli a bojoval s pokušením naladit si společné vysílání regionálních stanic Českého rozhlasu, kde měl nad ránem začít ohlášený koncert fenomenální kapely s názvem Cimbálová muzika TECHNIK Ostrava.
Barbora Tachecí odvolána z vedení ČRo 1
- Ze světa (internetu)Internet budiž pochválen
Před pár minutami server Aktuálně.cz zveřejnil informaci o odvolání ředitelky Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu Barbory Tachecí. Mám z toho radost. Je to první velké vítězství v boji o rozhlas. Barbora Tachecí doplatila na existenci internetu, díky kterému se staly populární její arogantní výstupy, ale především se jeho prostřednictvím mohla zdvihnout vlna veřejného protestu.
Kdyby Radiožurnál hrál písničky na přání, hlasoval bych pro Modlitbu Marty Kubišové.
Ať mír dál zůstává
S touto krajinou
Zloba závist zášť
Strach a svár
Ty ať pominou
Ať už pominou
Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých
Zpět se k tobě navrátí
Lide navrátí
Z oblohy mrak
Zvolna odplouvá
A každý sklízí setbu svou
Modlitba má ta ať promlouvá
K srdcím která zloby čas
Nespálil jak květy mráz
Jak mráz
Nejsem vhodný typ pro průzkumy
- Jen takMladí a blbí, máte šanci!
Stal jsem se oblíbencem agentury Stenmark. Volají mi a chtějí, abych se účastnil jejich průzkumů. Vždy nadšeně souhlasím, ale také je vždy zklamu. Až dosud jsem se nikdy nedostal přes první otázku. Jednou mě zradil věk, podruhé zase dosažené vzdělání (v obou případech asi hledali mladé blbce). Ale dnes to vypadalo, že by to mohlo klapnout. Do věkového limitu jsem se vešel (byť jen o dva roky) a vzdělání je nezajímalo. Navíc tak skvělé téma: Panel posluchačů rozhlasových stanic aneb oblíbenost hudebních formátů.
Slečna mi pustila do sluchátka mix krátkých ukázek ze současné hitparádové produkce. Následoval dotaz, jak moc by se mi líbila rozhlasová stanice, která by podobnou hudbu hrála. Měl jsem na výběr z několika možností. Vybral jsem si tu poslední: Vůbec nelíbila. Rozhovor, který měl trvat avizovaných deset minut, tím ovšem rázem skončil. Slečna mi jen suše oznámila, že nesplňuji podmínky jejich dotazníku a zavěsila.
Tak nakonec asi zase hledali mladé blbce.
Na Hromnice o komentář více
- Ze světa (internetu)Po roce blogerské Vánoce
Mám rád dobré slogany. A ještě raději je vymýšlím. A ze všeho nejraději je uvádím v život. Přesně před rokem jsem přejmenoval akci zahraničních blogerů De-Lurking Time na srozumitelnější Na hromnice o komentář více. A jako každý rok i letos jde v této akci o to, aby o sobě dali v komentářích vědět čtenáři, kteří během roku nekomentují, protože k článkům nemají co dodat nebo mají pocit, že nepatří do komunity pravidelných diskutérů.
Blogování je hra. Já si hraji na blogera, vy si hrajete na čtenáře. A teď si prosím zkuste hru na komentátory. Pamatujte, že kdo komentuje, nezlobí. Tak buďte hodní a napište mi, proč si na čtenáře hrajete zrovna tady.