To nejlepší od LACA
- Ze světa (internetu)Hledám blog se stejně vtipnými texty
Blíží se konec roku, nastává čas rekapitulování a hodnocení. A hledání. Vybral jsem proto deset nejzábavnějších článků, které jsem letos napsal. Prosím začtěte se do nich a pomozte mi najít blog psaný podobným stylem. Hlavně mě ale proboha neposílejte za GTI nebo DGX. Ti dva borci ode mě totiž stejně jenom opisují.
28.01.07
Peugeot 607: Obejvák na kolečkách
03.02.07
Sexy zadečky mají jen třicítky
19.04.07
Pravda o GTI a Lacovi
13.07.07
Jak se jezdí v Itálii
08.08.07
Nové auto nebo nová žena?
07.10.07
Omlouvám se Vám, pane Josefe Dvořáku
31.10.07
Opravdu je Čunek největší hajzl na světě?
14.11.07
Žena má zůstat ženou
15.12.07
Omlouvám se Vám, paní Hano
19.12.07
Není profesor jako profesor
Radiožurnál čekají převratné změny
- Ze světa (internetu)Končí poslední rozhlas mezi rádii?
Počastoval bych se různými přívlastky. Ale že bych byl konzervativní? Ne, to přeci ne! Ale při pomyšlení, jaké novinky čekají od příštího roku můj oblíbený Radiožurnál, se té myšlence prostě neubráním. Ano, trochu se bojím té změny. První program našeho veřejnoprávního rozhlasu je pro mě jistota, že neuslyším rozhýkané moderátory, kteří sice neumějí pořádně česky, ale hlavně, že všechno je fajn a všichni posluchači jsou happy.
Přitom vize nové ředitelky ČRo 1 – Radiožurnálu Barbory Tachecí zní lákavě: Moderní zpravodajsko-publicistická stanice příjemná k poslechu všem cílovým skupinám. Stanice, o kterou budou mít zájem poznání chtiví lidé. Stanice, pro kterou je kvalitní zpravodajství a publicistika absolutní prioritou. Stanice, pro kterou základním prvkem zůstává mluvené slovo doplňované nejkvalitnější, ale zároveň širokospektrální českou i zahraniční hudbou posledních dekád.
Jenže ruší se mnoho pořadů. Jen namátkou: Motožurnál, Dva na jednoho, Ptá se Ester Kočičková nebo Host Jany Klusákové. Z denního vysílání zmizí moji oblíbení moderátoři Vladimír Kroc a Jakub Železný. Místo nich přicházejí Lucie Výborná (Frekvence 1), Romana Navarová (Expres Radio) nebo Milan Bílek (Hitradio Faktor).
Na druhou stranu jsem ale rád, že odchází Pavel Kudrna, který je pro mě symbolem nevkusu osmdesátých let. Nadějně zní také vyjádření nové ředitelky ČRo 1 k internetovým stránkám stanice: Připravujeme úplně nové programové stránky Radiožurnálu, součástí bude i zpravodajství iŽurnálu. To chceme výrazně personálně posílit, přestože vím, že nikdy nebudeme bojovat s iDnesy a iHNedy.
Ale já opravdu nejsem konzervativní. Takže chci věřit, že tu nakonec bude lepší rádio. Jen mě děsí nový slogan, se kterým Radiožurnál vstoupí do nového roku: Vaše zpravodajství. Vaše rádio. Kde jsem to jen viděl... Jo, už vím: Moje Nova. Moje televize.
Inverzní Vánoce
- Z domovaSvětlu vstříc
Pod mlžnou pokličkou leží Chomutov. Zatímco ve městě jsou teploty hluboko pod bodem mrazu, jen o pár desítek metrů výše je teplota až o devět stupňů vyšší.
Z Půlnočního království je ke sluníčku opravdu jen kousek
Jedním z cílů dopoledního výletu byl výšlap na vrchol kopce Mědník nacházejícího
se ve výšce 910 metrů nad mořem
Zasněný pohled dobyvatelů
Všem čtenářům a diskutérům dobré vůle přeji HEZKÉ VÁNOCE
Schengenská štola
- Z domovaJak vznikají symboly
Stříhání ostnatých drátů na západních hranicích bylo na sklonku roku 1989 lidem mohutně oslavováno. Éra příhraničních výletů za fritovacími hrnci mohla začít. Přeřezávání hraničních závor o půlnoci ze čtvrtka na pátek už ale vzrušovalo národ méně než chystané třicetikorunové poplatky u lékaře.
V pátek odpoledne jsem byl s kamarádem projet jeho nové Subaru. A co jiného mohlo vyzkoušet sílu třílitrového boxera než krušnohorské kopce. Skončili jsme ve Vejprtech, které ještě před pár dny státní hranice rozdělovala s německým Bärensteinem.
Uprostřed města teď stály opuštěné hraniční buňky bez závor, průjezd byl volný. Být tam o den dříve, měl bych smůlu. Pas jsem u sebe neměl a občanský průkaz mám starý. Nemohl bych si tak v německém Plusu koupit tradiční vánoční cukrovinku.
Marzipan Stollen už pro mě navždy zůstane symbolem Evropy bez hranic.
Není profesor jako profesor
- Jen takA není přednosta jako přednosta
Před revolucí jsme tu jeli všichni v jednom vlaku. Mašinfíra mluvil rusky a ve vagonech byla zima a špína. Pár let po převratu začal jeden obrýlený průvodčí rozdávat kupóny do kupé v první třídě. Zájem byl zpočátku mizerný, ale pozornost cestujících vzbudil jeden zrzavý výhybkář z Harvardu, který však bohužel s jistotou desetinásobku poslal slibně se rozjíždějící expres privatizace na slepou kolej. I s koženými sedačkami.
Z průvodčího se přesto stal vlakvedoucí a navzdory tomu, že měl všechna návěstidla v poloze Stůj, byl před pěti lety překvapivě zvolen dokonce přednostou stanice, když původně měl být na hlavní kolej vypraven jistý železničář z výtopny kdesi na Vysočině, jehož hlavní kvalifikací pro vysoký železničářský post byla skutečnost, že byl věčně pod parou a choval se jako starý nákladní vlak – neustále jenom stál, kouřil a vykládal.
Za pár týdnů se bude volit nový přednosta stanice. Je na čase, v kupé opět nejdou otevírat okna a na záchodech neteče voda. Naštěstí však mezinárodním expresem po zarůstajících kolejích na rozhádané nádraží přijel mašinfíra, který nikdy neřídil Sergeje a nenechá se vykolejit přízemními posunovači názorů. Ale o budoucím přednostovi bohužel svými hlasy nerozhodnou cestující, ale zdegenerovaná modrá armáda svázaná nesmyslnými železničními řády.
Proto se obávám, že ani dalších pět let raději nebudu jezdit vlakem.
Vepřové koleno
- Z domovaSplácím dluh
Některým čtenářům to minule chybělo.
Restaurace Gulliver, Kadaň, 18.12.07
Srozumitelný PLUS kapitalismu
- Jen takViděno očima fanouška Evy a Vaška
Už jste to slyšela paní Nováčková? U nás za barákem... No víte přece kde bydlim ne? Néé, to néé, místo v důchoďáku mi naši mladí ještě nesehnali, takže furt bydlim v těch bejvalejch šachťáckejch panelákách mezi Chomutovem a Jirkovem. Jóó, tam jak ještě nedávno stála ta NORMA. A právě vo tom chci mluvit. Tak ten supermárket tam postavili poměrně nedávno, že jo. A teď si přectavte, že ho letos v létě začali bourat. No, svatá dobroto, takový škody, úplně novej barák to byl, snad ani vymalovat tam nestihli.
Celý to zbořeniště vobehnali dřevěným plotem a za pár měsíců tam najednou stál némlich stejnej vobchoďák, jenom už to nebyla Norma, ale PLUS. No řekněte, paní Nováčková, je todlecto normální? Lidi nemaj co do huby a kde bydlet a tady se zbourá úplně novej barák a hnedka se tam postaví něco úplně stejnýho. Dyť i u tý nový pokladny tam furt sedí ta Květa z vedlejšího vchodu! A dneska mi ve výtahu říkal ten mladej inženýr, co furt sedí u těch internetů, že prej tam někde psali, že se ty sámošky Plus teď budou rušit.
Já snad zase začnu chodit starýmu pro kafe k Židovi.
Omlouvám se Vám, paní Hano
- Z domovaKam až člověka zažene nízká cena přikládaných DVD
Procházel jsem Globusem a najednou jsem Vás zahlédl. Absolutně nepřipraven. Musel jsem se prodrat zástupem nenasytných Sasů, abych se ujistil, že vedle Belmonda jste to skutečně Vy. Opravdu bych Vás nehledal na tomto místě. Navíc obklíčenou Ferdou mravencem a Čtyřmi z tanku a psem. Nemohl jsem si pomoci a začal pro Vás hledat nějaké důstojné místo v nákupním vozíku.
Omlouvám se, ale musel jsem Vás položit mezi jogurty a sterilovaný hrášek. K pokladně jsem jel opatrně, abyste se studem nepropadla ještě níže. Mezi nakládané okurky a mražené kuřecí řízky. Paní pokladní jsem si řekl o igelitový sáček, kam jsem Vás něžně uložil.
V autě jste už ale seděla na sedadle spolujezdce a na tomto místě veřejně slibuji, že si DVD v ceně 43 Kč se záznamem Vašeho koncertu z října 2006 pustím až ve chvíli, kdy bude na stole stát láhev toho nejdražšího vína, co jsem kdy pil.
Fenomén Eva a Vašek
- Jen takPozor, následující text zavání elitářstvím
Druhý program České televize dnes odvysílal v cyklu Ta naše povaha česká půlhodinový dokument Surfování s Evou a Vaškem. Režisér Petr Kaňka a scenárista Richard Komárek se rozhodli k fenoménu Eva a Vašek přistoupit s otázkou, co na nás jako Čechy míra a podoba popularity této dvojice prozrazuje. Bylo mi z toho smutno.
Na jednu stranu je dobře, že se lidé dokáží sejít v sálech vesnických kulturních domů, kde si dají guláš, pivo a levné víno, aby později splynuli v jakýsi bezpohlavní homogenní bavící se dav, pro který jsou písně Evy a Vaška duchovním stropem. Tito lidé jsou k poslechu tohoto hudebního žánru vlastně odsouzení svým intelektuálním a sociálním potenciálem.
Na druhou stranu, Eva a Vašek zosobňují životní styl svých fanoušků. Styl nenáročného konzumu, styl neschopnosti přemýšlet nad odlišnými názory, styl věčné nespokojenosti, styl přízemního pohledu na svět, styl nevkusu a kýče. Styl lidí, kteří se celý život cpali bůčkem a tlačenkou, aby dnes nadávali na poplatky za léky na vysoký krevní tlak a cholesterol.
Ale bohužel, také příznivci Evy a Vaška mají volební právo.
Vánoční přání jako spam
- Ze světa (internetu)Máme vítěze o nejstupidnější web letošních Vánoc
Přišla mi dnes tisková zpráva informující o spuštění inovativní služby Videopohlednice. Hned na úvod zpráva obsahovala potěšující informaci: Nová služba, kterou vytvořila česká společnost zabývající se webovými službami FunPower s.r.o. ve spolupráci s telekomunikačním operátorem Telefonica O2 Czech Republic je pro všechny uživatele zcela zdarma.
Zdráhám se uvěřit a nemohu se dočkat, až tuto skvělou novinu zvěstuji čtenářům blogu. Ale to je pouze začátek. To nejúžasnější má teprve přijít. Na konci tiskové zprávy je totiž odstavec, který už mi doslova vyráží dech.
"Posílání elektronických přání a posílání videí přátelům a rodině – to jsou dvě velice populární služby na internetu, takže byla jen otázka času, kdy se tyto dvě dynamické technologie propojí," poznamenává David Hác, Managing Director společnosti FunPower. "Těší nás, že jsme prvním subjektem na českém internetu a zároveň jedním z prvních serverů na světě, který přináší tuto pokrokovou službu. To mimo jiné ukazuje, že i společnost naší velikosti může konkurovat svojí progresivitou daleko větším společnostem, jako je například YouTube."
Aplikace je to opravdu progresivní. Bohužel až tak moc, že mnohým adresátům vánočních přání by mohla vážně poškodit duševní zdraví. Naštěstí existuje jistá pravděpodobnost, že spoustě vánočních tragédií zabrání dobře nastavená antispamová ochrana.
Mají uživatelské recenze na e-shopech smysl?
- Ze světa (internetu)O své zkušenosti se podělí zhruba každý dvacátý zákazník
Koncem října začal e-shop Kasa.cz nabízející široký sortiment zboží od mobilních telefonů přes audio a videotechniku až po bílé zboží, kosmetiku, hodinky nebo sportovní potřeby zveřejňovat uživatelské recenze napsané zákazníky. O pár dní později se přidaly i obchody sdružené pod nákupní galerií Mall.cz (např. Videoexpert.cz, Bilezbozi.cz, Mobilka.cz, OstrovPokladu.cz atd.). Po pár týdnech fungování jsem se zajímal o praktické zkušenosti provozovatelů jednotlivých e-shopů.
Zakoupíte-li si libovolné zboží v některém z výše uvedených obchodů, přesně do tří týdnů od doručení zásilky můžete očekávat e-mail s prosbou o napsání uživatelské recenze. "Myslíme si, že je to dostatečně dlouhá doba na řádné otestování výrobku," řekl mi Ondřej Fryc, generální ředitel Mall.cz. Zatímco provozovatel obchodu Kasa.cz motivuje zákazníky k zadávání recenzí soutěží o 10.000 Kč (počátkem příštího roku se chystá další soutěž), na Mall.cz se zákazníci v tomto směru motivace nedočkají.
Přesto zde recenzi přidává v současné době 3-5 % oslovených, Kasa.cz tento údaj zatím nemá, ale zpočátku prý přibývala zhruba stovka recenzí denně, dnes se toto číslo pohybuje v intervalu 50-80 (na Mall.cz je toto číslo zhruba dvojnásobné, ale do tohoto počtu jsou započítavané recenze napříč všemi zeměmi, kde Mall.cz působí).
Měsíc po spuštění novou službu hodnotí oba provozovatelé shodně. "Odezva je velmi pozitivní. Mile překvapeni jsme i z toho, jak vážně lidé vzali svoji roli a jak hodnotné recenze píší. Desítky recenzí jsou v rozsahu bohatě převyšující 200 slov a obsahují praktické zkušenosti a rady," poznamenal ředitel jednoho z obchodů Martin Kasa.
Internetová soutěž o 200.000 Kč
- Ze světa (internetu)Je férové měnit pravidla hry těsně před koncem?
Moje kamarádka Jana si se svým přítelem Alešem naplánovala na příští rok svatbu. Když se mladý sympatický pár dozvěděl o akci spojené s lednovým Svatebním festivalem v Průmyslovém paláci, rozhodl se zúčastnit internetové soutěže o svatbu v hodnotě 200.000 Kč. Původní pravidla slibovala tuto cenu pro dva páry, kterým se podaří nasbírat nejvíce hlasů internetové veřejnosti (pár na prvním místě by měl svatbu v Praze, druhý pár v Ostravě). Před několika dny se však objevil na stránce s pravidly dodatek, že po uzávěrce soutěže (14.12.2007) svatbu v Praze vyhrává pár na prvním místě, ale o ostravskou svatbu se soutěží znovu ve druhém kole, kdy se body všech soutěžících vynulují.
Tato změna v mých očích soutěž poněkud znevěrohodnila, ale budiž. Nemohl jsem nevyhovět Janině prosbě, abych čtenáře svého blogu požádal o pomoc udržet jejich současnou první pozici zaručující pražskou svatbu v lednovém termínu.
Hlasovat se dá každý den znovu a to až do pátku. Děkuji.
Chatování z komína
- Ze světa (internetu)Ekologický protest na VYSOKÉ úrovni
Protesty ekologů u nás nemají dobrou pověst. Především kvůli leckdy nesmyslným obstrukcím, které pouze prodlužují a prodražují stavbu dálnic. Populární nejsou ani blokády hraničních přechodů a lehnout si před temelínskou vrátnici umí také každý ňouma. Ale vylézt na vysoký elektrárenský komín, postavit tam stan a chatovat s lidmi, kteří většinou tento čin ostře odsuzují, panečku, to už musí být člověk pro svou pravdu opravdu hodně zapálený.
Jel jsem shodou okolností dnes odpoledne kolem komínu prunéřovské dvojky a sledoval počínání ekologů, kteří se na něm za sychravého počasí pokoušeli rozvinout transparent. Povedlo se. A jak je vidět z on-line diskuse s hlavním kominíkem Janem Rovenským, povedlo se navázat i internetové připojení.
Elektrárna Prunéřov II, 06.12.07, 15:20
Čert vzal to kilo
- Z domovaPekelně rychlá výstava
Dětem nesmí stačit vidět čerty. Musejí vidět peklo. A pořádně si to zapamatovat. Nic se nesmí ponechat náhodě, už cestou k pekelníkům je nutno vyprávět hrůzostrašné historky. Třeba se zastavit u zdi chomutovského Kostela Sv. Kateřiny a před vytřeštěnými zraky potomků poslouchat, zda není slyšet nářek zazděných zlobivých dětí. Ke Špejcharu, kde ve sklepní galerii do 5. prosince probíhá výstava čertů řezbáře Jaroslava Stejného, pak děti dorazí již značně vystresované a je div, že si ještě před vstupem do sklepních prostor nechají od čerta pomalovat tváře. I když venku stojí hodný čert, to aby rodiče ještě stačili zaplatit vstupné.
Jen pár metrů od biletářky ale začíná skutečné peklo. Adam už pláče, Klárka se přidá o pár vteřin později. Maminku přejde smích za chvíli, kdy si společně s tatínkem uvědomí, že za dvě minuty strávené v galerii zaplatili stokorunu.
Ne náhodou zní podtitul výstavy Strach není důvodem vrácení vstupného.
Jak ušetřit na daních
- Jen takParoubkova svatba za všechny prachy
Není to veselé čtení. A to nemyslím Blesk, Právo nebo nedejbože Haló noviny. Mám na mysli zpravodajský týdeník Týden. V každém čísle se dočtu minimálně o jedné kauze svědčící o tom, jak si z nás představitelé státu dělají srandu. Čert vem miliony obchodníka s elektřinou Grosse, lapálie bazarového kovboje Topolánka s nákupem ojetého Volva jsou stejně komické jako jeho obhajoba leteckého mezipřistání na rakouské sjezdovce a čerstvému ženáčovi Paroubkovi bych také ještě odpustil, že cestou za svou nastávající spal a chudák tak nemohl tušit, že řidič jeho limuzíny to pálí dvoustovkou.
Ale zítra vyjde v Týdnu článek o tom, jak kabinet ČSSD v posledních dnech svého vládnutí jedním podpisem Bohuslava Sobotky odpustil daňový nedoplatek ve výši 26 milionů Kč majiteli hotelu, ve kterém měl bývalý premiér nedávno svatbu. A to už mě trošičku naštvalo. „Opravdu si na to nepamatuji," říká po roce a čtvrt exministr Sobotka. „Podívejte, to je strašlivá konstrukce," brání se Paroubek. „Všechno jsme zaplatili."
Tak podívejte se, pane předsedo, já myslím, že to je hrubý omyl. Zatím jsme totiž platili jen my. Ale doufám, že už brzy bude účet vystaven i vám. A to takový, že si to bude pamatovat i váš stranický kolega Sobotka.
Stávka učitelů
- Z domovaOčima žákyně 2. A
- Klárko, vysvětlila vám paní učitelka proč nejdete v úterý do školy?
- No, protože je stávka
- A víš co je to stávka?
- Hmm, to znamená, že škola nemá peníze na elektřinu a na topení, a proto je stávka, aby se na to vláda upozornila
- A co tomu říkaly děti?
- Kluci měli radost, že nemusí do školy
- A ty?
- Mně je to líto, ale zase mám radost z toho, že máme hodně úkolů a musíme doma dohnat co kvůli stávce zameškáme
Koncert Hany Hegerové: Zralá, a proto dobrá
- RecenzeŠťastný, a proto zklamaný
Jsem Potměšilý host. Co napůl je, chci docela. Jako občan přísedící, jako kdejaký náhodný muž, budu soudit. Ale ne Hanu Hegerovou, kterou je nutno obdivovat i za situace, kdy v jedné čtvrthodince zapomene třikrát text. Není totiž jednoduché si pamatovat náročné texty, které by drtivá většina jejích vrstevníků měla problém i přečíst. Nechci soudit ani to, že dramaturgie koncertu byla naprosto stejná jako před dvěma lety. Stejné vtípky, stejná skladba písní. Není totiž jednoduché vymyslet něco nového, když umělkyně nevydala dvacet let řadovou desku.
Chci soudit sebe. Nepřijal jsem totiž atmosféru koncertu. Nebavily mě depresivní písně o opouštění a míjení. Chtěl jsem něco jiného. Nejšťastnější jsem tak byl ve chvíli, kdy Hana Hegerová dala prostor Robertovi Balzarovi, Františkovi Kopovi, Zdeňkovi Fišerovi a Petrovi Maláskovi, aby v její nepřítomnosti zahráli několik jazzových skladeb. Podupával jsem si do rytmu a byl ostatními diváky považován za vetřelce.
Je to paradox. Čím jsem starší, tím více přestávám Haně Hegerové rozumět. Ale možná je to jen přechodný jev.