Opravdu je Čunek největší hajzl na světě?
- Jen takLůza pod platanem radu moudrých věší
Víš, kámo, v životě tě čekaj prakticky pouhý dvě zásadní rozhodnutí. V prvním případě pochopíš, že dobře vychovaný děti jsou jedinou nadějí pro tenhle zkurvenej svět, a tak jich několik zplodíš. Vlastním příkladem je povedeš k tomu, že každej svýho štěstí strůjcem a bez práce nejsou koláče. Teprve až zaplatíš na daních tolik, že by se z toho dal plot v Matiční pozlatit, pak se ptej na to, zda Ti stát nedluží něco, na co máš podle zákona nárok.
Hele, brácho, pak ale existuje druhá možnost. Ve frontě na pracáku se dozvíš, že rychle nasekaný parchanti jsou jedinou nadějí pro tvůj zkurvenej život, a tak jich několik zplodíš. Vlastním příkladem hospodskýho povaleče je povedeš k tomu, že nemá smysl makat pro kapitalistu, když tu máme socialistickej stát, kterej ani za mák nezajímá, že dávky ze sociálky, kam sis dojel taxíkem, prohraješ v automatech a prochlastáš.
Když zvolíš první možnost, tak Ti nezaručím, že dojdeš cíle. Ale v případě druhý varianty si můžeš bejt jistej, že při sledování televizních zpráv, nad talířem tlačenky z Lidlu, se budeš cejtit jako král.
Big Brother po česku
- Ze světa (internetu)Mikroblogy? Kdepak, nabízím něco mnohem více sexy!
Ráno jsem odvážel děti do školky a školy a v autě jsme si zpívali naší oblíbenou skladbu Darling z CD Vypsané fixy. Pak jsem byl v autosalonu zjišťovat nabídku zimních pneu, abych pak zimáky raději objednal v jistém pneuservisu, kde jsem s personálem následně polemizoval o tom, jak se nejlépe dostat do pořadníku na výměnu kol, aniž bych musel vystát ranní frontu na čísla. Vše trvalo zhruba hodinu a jediným důvodem, proč o tom píšu je to, že jsem celou tu dobu byl odposloucháván. Nezamkl jsem si totiž telefon a při nastupování do auta jsem nevědomky vytočil naposledy volané číslo, čímž jsem se stal hlavním hrdinou telefonní reality show. Člověk na druhém konci se dle jeho vlastních slov 58 minut skvěle bavil. Slyšel každé moje slovo. Od úvodního zpěvu v autě až po finální vyjednávání o ceně pneumatik.
Před pár dny Jirka Macich na Lupě psal o fenoménu mikroblogů, jejichž autoři několikrát denně v krátkosti píši o tom, co právě dělají. Problém je v tom, že tento proces není automatizován. A přitom by stačilo málo. Do mobilu byste si stáhli patřičný program, zaregistrovali se na příslušném webu a už by to jelo. Čas od času, v nepravidelných intervalech, by váš telefon vytočil číslo na internetovou službu a začal by hodinový přenos vašeho života (samozřejmě byste na telefonu nepoznali, že jste právě "ve vysílání"). Zájemcům z řad internetové veřejnosti o vaší zvukovou stopu by přišlo upozornění, že se mohou naladit a sledovat, s kým a co si právě povídáte, co posloucháte nebo na co se díváte.
Díky zmíněné službě by si užili šmíráci všeho druhu a jistý adrenalin by to byl i pro odposlouchávaného, který by nevěděl, zda není náhodou "on-air" právě ve chvíli, kdy svádí sekretářku či pomlouvá souseda.
Jak získat za jednu recenzi 10.000 Kč
- Ze světa (internetu)Nová služba e-shopu Kasa.cz
Podle čeho si vybíráte novou televizi, MP3 přehrávač, digitální fotoaparát, pračku, LCD monitor nebo mobilní telefon? Sledujete testy v odborných časopisech nebo se zeptáte prodavače? Myslím, že jedním z nejčastějších rozhodovacích kritérií je doporučení od lidí, kteří si již konkrétní přístroj zakoupili a mají s ním tak jistou zkušenost. A právě na to sází nová služba e-shopu Kasa.cz, která byla spuštěna před několika málo desítkami minut.
Ke každému zboží je nyní možné napsat uživatelskou recenzi. Popíšete pro a proti, doplníte závěrečné shrnutí a přidáte příslušný počet hvězdiček. "Recenze chceme zejména od zákazníků, kteří si u nás v minulosti koupili daný výrobek a mají s ním konkrétní zkušenosti. Nechceme, aby recenze byly pouze pozitivní. Nemáme žádný zájem prodávat některé značky více než jiné, zejména pokud jsou nekvalitní," řekl mi Martin Kasa, ředitel společnosti provozující stejnojmenný obchod.
Recenze mohou návštěvníci internetového obchodu hodnotit. Uživatel, jehož recenzi do 15.12. označí jako přínosnou nejvíce potencionálních zákazníků, vyhraje 10.000 Kč. Přesně tolik mě totiž stál harddiskový rekordér SONY RDR-HXD 870, jehož test jsem na svém blogu zveřejnil před pár dny. Zkrácenější verzi popisu mých zkušeností se zmíněným přístrojem se dostalo cti být první uživatelskou recenzí na e-shopu Kasa.cz, jehož provozovatel se tak dostal do složité situace. Díky případné podpoře čtenářů tohoto blogu se totiž může stát, že má recenze bude vyhodnocena jako nejužitečnější.
Proto prosím pro mou recenzi NEHLASUJTE. Přeci nechcete zpochybnit objektivnost nové služby hned na jejím startu.
HDD DVD: SONY RDR-HXD 870 (AKTUALIZOVÁNO)
- TestyNejužitečnější domácí přístroj této pětiletky
Videorekordéry mi k srdci nikdy nepřirostly. V životě jsem třeba nezadával do přístroje kód ShowView. Přitom jsem si čas od času chtěl vybraný televizní program nahrát. Nesouhlasím totiž s názorem, že v televizi nic nedávají. Stačí jen chtít najít. Nástup DVD rekordérů jsem ještě ustál. Vyřešila by se sice kvalita záznamu (pořady na VHS kazetách byly občas k nekoukání), ale stejně bych se musel stále starat o to, aby bylo k dispozici volné médium. Čekal jsem tedy dál. Objevila se možnost nahrávat televizní vysílání na harddisk. To je ono! Zbývalo už jen malinkou chvilku posečkat na přístroj s tunerem na příjem pozemního digitálního vysílání (DVB-T).
Před pár dny se tak konečně doma objevil přístroj SONY RDR-HXD 870. Obyčejný plastový kousek spotřební elektroniky, ale já si nepamatuji, že bych měl z nějakého aparátu tak ohromnou radost. Vše je naprosto jednoduché! V elektronickém programovém průvodci (EPG) si vyberu požadovaný pořad, stisknu tlačítko a o víc se nestarám. V jiném menu pak najdu přehledný seznam nahraných pořadů s jejich náhledy, názvy a časy, kdy se z té které stanice nahrály. Žádné přetáčení kazet a hledání začátků, žádné strachy, že se omylem něco přemaže.
Je sobotní večer. Od devíti běží zajímavý film. Děti se sice podaří zahnat do postele včas, ale ještě následuje půlhodina, kdy potomci mají neodolatelnou touhu chodit na záchod či si říkat o pití. Nevadí, zatímco se jim marně snažíme vysvětlovat nevysvětlitelné (sami jsme se v jejich věku nechovali jinak), film se nahrává. V půl desáté je již klid. Třetina filmu je pryč, ale my si jej pouštíme od začátku. Rozumíte? Film se stále ještě nahrává a my se na něj už díváme! Nahrané pořady je možné dále upravovat. Oříznout balast před a za filmem. Vystříhat reklamy a šup s tím na DVD. To vše v kvalitě, která se od originálního obrazu neliší o jedinou nulu či jedničku.
Ale já jsem vlastně chtěl psát test přístroje SONY RDR-HXD 870. Takže: EPG má problémy s diakritikou a všechny pořady v elektronickém průvodci jsou posunuty o hodinu. I přesto však platí co bylo napsáno výše. Do puntíku. A teď odcházím zkontrolovat seznam nahraných pořadů, z nichž si zhruba devadesát procent nikdy nepustím. Ale co kdyby. Jeden nikdy neví...
AKTUALIZOVÁNO (26.10., 23:00):
Dnes mi domů dorazilo aktuální číslo časopisu Stereo a Video, ve kterém je test harddiskových DVD rekordérů. And the Winner is... Navíc jsem se v testu dozvěděl, že problém s diakritikou v EPG se dá vyřešit tak, že místo České republiky v základním menu nastavíte Belgii. Nepochopitelné, ale skutečně to funguje.
TECHNICKÁ POZNÁMKA KE KOMENTÁŘŮM (28.10., 14:00):
Vzhledem k rostoucímu počtu komentářů jsou od této chvíle k jednotlivým příspěvkům komentujících přiřazována pořadová čísla. Díky této nově přidané funkci můžete jednoduše ve svém komentáři odkázat na jiný komentář tím, že před text své reakce umístíte do hranatých závorek [číslo příspěvku], na který reagujete.
Proč Patrick Zandl žárlí na Arthura Denta
- Ze světa (internetu)A kdo vlastně píše tento blog?
Je to už skoro měsíc, co se tuzemská blogerská scéna otřásla v základech. Počátkem října byl totiž zveřejněn rozhovor, v němž Arthur Dent, zakladatel Bloguje.cz, otevřeně přiznává, že česká blogosféra je dílem několika málo lidí (ostatně stejně jako celý český internet). Například jen Patrick Zandl prý píše skoro 70 % všech blogů, co jsou na Bloguje.cz.
Patrick má však pifku na Arthura, že tak skvělý blog jako je tento si Tatíček zakladatel píše sám. Naštvaný grafoman (Patrick, samozřejmě) proto rozšířil svojí působnost také na server Píše.cz, kde si tvoří Tenisákův žbrbláček a rozsévá nenávistné komentáře na dalších blozích konkurenčního blogovacího systému.
A dokonce se kvůli nové identitě nechal i ostříhat.
Jak si zlepšit paměť
- Ze světa (internetu)Nejdříve si zapamatujte adresu nového webu
Milan Kryl před několika dny spustil web Zpaměti.cz, který by měl sloužit jako teoretický základ a praktický rádce pro rychlejší studium a memorování informací. Nové stránky obsahují popis tajemství lidského mozku, návody pro lepší učení a nechybí ani 30 tipů pro lepší IQ a paměť. Všechny texty byly napsány na zakázku, což svědčí o tom, že nejde o nějaký amatérský počin, ale autor má se svým novým webem vážné úmysly.
"Pokud se mi to časově podaří zvládnout, tak textový obsah budou postupně doplňovat i užitečné nástroje, které uživatelům pomohou při studiu," naznačuje Milan plány do budoucna. Jelikož se ale k tomuto kroku odhodlává dle svých vlastních slov už asi druhým rokem, zůstává otázkou, zda na web o zlepšování paměti nakonec nezapomene.
Proč nemohu přijít Grossovi na jméno?
- Jen takAsi proto, že jezdím málo vlakem
Již pár let nepracuji pod žádným vedoucím. Ale přesto nad sebou šéfa mám. Ne, nemyslím toho úplně nahoře (jsem ateista, zaplaťpánbuh), mám na mysli předsedu vlády. On se totiž velmi významným způsobem podílí na rozhodování o tom, jaká bude společnost, ve které žiji se svoji rodinou. A lidé by si svého náčelníka měli vážit. Pro jeho odborné schopnosti a charakterové vlastnosti. Při vyslovení jména Paroubek mě však napadne pojmenování Namyšlenej buran a Topolánek je pro mě Vesnickej popleta. Ale při vyslovení jména třetího do party, Stanislava Grosse, mě prostě nenapadne vůbec nic. Přesněji řečeno nic ze slovníku spisovné češtiny.
Kauza jeho podivného zbohatnutí již diváky a čtenáře omrzela, a tak by se sekretariáty nejsilnějších politických stran měly rychle předzásobit přihláškami. Spousta dalších upřímně myslících lidí si totiž bude chtít koupit jízdenku do expresu Rychlé prachy mířícího do stanice Bezpracné zbohatnutí.
Je však dobré vědět, že i když všechna kupé ve vagonech tohoto politického rychlovlaku jsou luxusně zařízena, nejlepší místa jsou přímo v lokomotivě.
Nejkrásnější fotbalový zážitek
- Z domovaAuf Wiedersehen, Deutschland
Přiznám se, že ve středu odpoledne jsme směrem na Mnichov nevyrazili s přehnaným očekáváním ohledně výkonu našeho národního mužstva. Motivem výletu bylo především strávit půl dne ve společnosti příjemných lidí naladěných ve stejný čas na stejnou vlnu. Lákadlem byl také jeden z nejmodernějších fotbalových stadionů světa, který jsme loni viděli sice zblízka, ale pouze zvenku. K cíli vedla naše cesta přes hraniční přechod Vojtanov, kde byl provoz nulový a médii ohlášené zvýšené kontroly se v našem případě omezily pouze na srovnání našich identifikačních údajů s údaji v jakési databázi v počítači německého celníka. Po zastavení na kávu u jedné čerpací stanice před Mnichovem byla ještě osádka našeho vozu požádána německými policisty o předložení pasů a po mně navíc hlídka chtěla ukázat řidičský průkaz.
K bíle nasvícené Allianz Aréně jsme dorazili za soumraku, zhruba dvě hodiny před výkopem. Předání lístků další spřátelené skupině fandů proběhlo naprosto hladce a mohli jsme tak vyrazit k odbavení spočívajícím v symbolickém prohmatání rukávů a nohavic. Stadion překvapivě zblízka nevypadá nijak vábně, jeho plastový plášť působí po dvou letech provozu již značně omšele. Ještě horší je to pak v útrobách arény, jejíž prostory působí kvůli syrovému betonu spíše jako opuštěný sklad na periférii. Občerstvovacích míst je dostatek, k mání je výhradně nealkoholické pivo za 3,50 a wursty na různé způsoby v podobných cenových relacích jako pivo. Placení probíhá předem zakoupenou plastovou kartičku nabitou na určitý počet Euro (neutracený kredit je vracen v pokladnách před stadionem).
Nejkrásnější pohled se ovšem otevře při vstupu do hlediště. Opravdový fotbalový kotel. Úžasný výhled z každého místa. Šest tisíc hrdel v sektoru určeným českým fanouškům včera hravě překřičelo desetinásobný počet německých diváků zmrazených překvapivým gólem českého mužstva hned ve třetí minutě. Fandilo se prakticky nepřetržitě a nádhernější atmosféru jsem na fotbale dosud nezažil (nejvíce mě dostal spontánní zpěv české hymny v průběhu hry těsně před koncem). Porazit německý výběr na jeho stadionu 3:0 je vpravdě historická událost a výhra potěšila o to více, že byla podložena výborným výkonem českého mužstva, které se muselo obejít bez několika tradičních opor. Říkám to s plnou vážností, neboť ihned po návratu domů jsem zápas shlédl ze záznamu ještě jednou. Nádhera.
Usínalo se mi sladce.
Příliš nákladná charita
- Ze světa (internetu)Tip na nový e-shop, který na webu stále chybí
Měl jsem v poštovní schránce dopis. Papírový. V obálce propiska a dva barevně potištěné papíry se složenkou. Umělecký ředitel sdružení Zdravotní klaun Gary Edwards mě oslovil jménem a vysvětlil, že mé peníze by mohly pomoci přinést smích do nemocnic a radost do srdcí mnoha dětí, které v nich leží. Pokud prý pošlu 200 Kč, děti dostanou klaunské nosy a balónková zvířátka. Opravdu? Obávám se totiž, že ty dvě stovky sotva pokryjí režijní provoz sdružení a náklady spojené s vytištěním a rozesíláním materiálů.
S blížícími se Vánocemi bude jistě podobných dopisů ve schránce přibývat. Budu se muset hodně ohánět, abych pokryl náklady na všechny podobné charitativní akce. Přitom by pro začátek stačilo, kdyby mi pan Edwards poslal osobní e-mail s odkazem na webovou stránku, kde si vyberu částku, kterou hodlám věnovat a kliknu na ikonku on-line platby, podobně jako je tomu v internetových obchodech. Nebo co rovnou založit e-shop, kde budou soustředěny nabídky na příspěvky různým nadacím, dobročinným organizacím a sdružením?
Vždyť co jiného je příspěvek na charitu než koupě pocitu, že ještě nejsme úplně špatní a sobečtí.
Skandál! Píše Marek Prokop blog o pornu?
- Ze světa (internetu)Náš blog jako první přináší exkluzivní informace
Známý internetový guru, uznávaná ikona a pratáta všech blogerů Marek Prokop je v podezření, že místo popisování SEO praktik začal informovat čtenáře úplně o jiných praktikách (například o tom, že českou pornohvězdičku Veroniku Fasterovou láká sex se ženou). 7. října byl totiž ve večerních hodinách spuštěn blog Porno Zprávy a jistě není náhoda, že o pouhých pět dní později Marek na svém blogu zveřejnil 1. díl seriálu Jak vybudovat úspěšný blog, ve kterém mimo jiné najdete následující pasáž: Začnu úplně od nuly, tedy uvažováním o cílech blogu, vhodných tématech a cílových skupinách. Poté se dostanu k tomu, jak blog tvořit, jak ho propagovat a jak na něm případně i vydělat. O tom všem budu nejenom psát do Sovy, ale budu to opravdu i dělat, takže budete moci posoudit skutečné výsledky.
Ve třetím díle seriálu naznačuje Marek možné tématické zaměření nového blogu, přičemž na stopu redaktory našeho blogu přivedl komentář Arthura Denta: No, myslím že český internet ještě jeden bulvární blog o pornu unese. Je to jistě perspektivní obor, je to monetizovatelné, ’expertů’ moc není a bavit by to autora mohlo.
Nezbývá tak než popřát autorovi i čtenářům příjemnou zábavu.
Vypsaná fiXa: Fenomén
- RecenzeNedoporučují tři ze čtyř psychiatrů
Víš, kámo, hned první skladba nový desky týhle pardubický partičky ti připomene, že punk není mrtvej. Ale nemusíš si běžet vetřít cukrovou vodu do vlasů, hned v dalším fláku se totiž dočkáš kytarovejch rifů ponurejch jak nádražní bufet před zavíračkou. Následující dvouminutová vypalovačka s příhodným názvem Trampolína tvejm nohám jasně naznačí co maj dělat, abys pak znaven zůstal u další písně stát v úžasu nad tím, jak lze vměstnat všechnu melancholii světa do pěti strun.
Hele, brácho, ještě než se zaposloucháš do textů, zvedni hlavu ke křemíkovýmu nebi a poděkuj digitálnímu bohu, že seslal na zem CD nosiče. Gramodeska by se ti totiž ohrála dřív, než bys stačil pochopit alespoň desetinu toho, co se básník snažil říct. Texty jsou totiž abstraktnější než Grossova upřímnost. Je to jako bych se ti snažil vysvětlit, že nový album Vypsaný fixy je lepší než ta předchozí, ale zároveň její starší desky nejsou horší než ta nová.
Jo a naskenoval jsem ti obal nový desky. Jestli tam nenajdeš alespoň čtyři fóry, tak do toho vlaku, ve kterým jedou fandové Vypsaný fixy, raději ani nenastupuj.
Musí být realitní web sexy?
- Ze světa (internetu)Jak si nevybrat dům nebo byt
"Po první ’Jůů-tůb’ vlně vtrhla multimédia do české kotlinky prostřednictvím nezajímavých video průvodců. Jsme rádi, že posunujeme zážitek z českého internetu a přinášíme video grafiku," řekl v souvislosti s novým realitním webem České spořitelny Lukáš Plíhal ze společnosti ILIKETHIS!, která nové stránky vytvořila.
Nerozumím tomu, proč bych se měl při výběru nemovitosti nechat rozptylovat pohledem na skotačení dvojice mladých lidí vypadajících jako by si právě odskočili z natáčení televizní reklamy na stavební spořitelnu nebo kutilský hypermarket. Mnohem raději bych se na realitním webu dočkal například vyhledávacího políčka. Ale to už asi dnes není IN. Není přeci důležité najít co hledám, hlavně u toho musí být zábava.
Divadlo Járy Cimrmana: Němý Bobeš
- RecenzeKdyž je Zdeněk Svěrák na malinách
Zaplaťpánbuh za houbovou kalamitu, která v roce 1911 postihla lesy u Liptákova. Díky tomu, že si na rukopisu Cimrmanovi hry Němý Bobeš aneb Český Tarzan jeho soused Padevět sušil houby, mohli členové Divadla Járy Cimrmana svým divákům předvést, jak těžké je z pouhých pěti procent dochovaného textu zrekonstruovat původní podobu Mistrovy hry. O její kvalitě ovšem není pochyb, recenzent si v tomto případě může všímat pouze výkonu jednotlivých herců.
Ve ztvárnění senilního Barona Waltera von Grünbach, jemuž unikly paměťové buňky do pohlavních žláz (tzv. Genitální meliorace), je Ladislav Smoljak nepřekonatelný. Také v roli faráře si nedovedu představit nikoho jiného než Jaroslava Weigla. Problém jsem však měl s postavou lékaře, kterého v Chomutově ztvárnil Genadij Rumlena. Jeho výkon nebyl špatný. Naopak, byl jsem příjemně překvapen. Jenže marná sláva, každou jeho repliku jsem si musel v duchu přehrát znovu. A to přesně tak, jak je znám v podání Zdeňka Svěráka.
Právě v tom vidím největší problém Divadla Járy Cimrmana, jehož skalní fandové znají všechny hry nazpaměť, neboť každý kus slyšeli mnohokrát. Nejednu postavu tak mají spojenou s projevem konkrétního herce, což může působit rušivě, když při živém představení alternuje jiný umělec. Zvláště v případě Zdeňka Svěráka je to hodně znatelné. Jeho projev totiž nejvíc charakterizuje Cimrmanův odkaz.
Pro sebe jsem si řešení tohoto problému ale našel. Nebudu už shánět lístky pro Milana.
foto: Franta Jančička
Neznáme to odněkud?
- Ze světa (internetu)Další zbytečný nový komunitní server. Alespoň pro mě.
Jde to i bez trapných pokusů o originalitu. Tvůrci nového webu ZnámTě.cz mi jednoduše poslali e-mail s oznámením, že po osmi měsících vývojových prací jsou konečně téměř před cílem spuštění tohoto z jejich pohledu zatím na českém a slovenském webu chybějícího komunitního portálu. A jestli bych se prý nemohl na jejich dílko mrknout. Proč ne. Přišel jsem, zaregistroval jsem se a odešel jsem bohatší o tři poznatky.
- Autory nové služby bohužel o pár měsíců předběhlo spuštění české verze serveru MojiZnami.cz, která vypadá velmi podobně.
- Opravdu nejsem cílová skupina komunitních serverů tohoto typu.
- A myslím, že ani nikdy nebudu.
Omlouvám se Vám, pane Josefe Dvořáku
- Jen takJak to tenkrát všechno bylo
Letos v srpnu jsem svým dětem zakázal Králíky z klobouku, Maxipsa Fíka, Malý televizní kabaret, Příběhy včelích medvídků a sobě Rozpaky kuchaře Svatopluka. Naštěstí jsem zapomněl z televizního programu vygumovat seriál Návštěvníci, jehož 84. repríza je právě uváděna naší televizní jedničkou. Znovu jsem si tak uvědomil to, o čem jsem psal již téměř před dvěma lety a co musím dnes připomenout, neboť to rehabilituje Josefa Dvořáka.
Při časovém transportu expedice Adam 84 do roku 1984 její členové sedí v automobilu Niva a sledují míhající se roky na "stroji času". Čas od času někdo zmíní některý rok a doplní jej údajem co důležitého se v tomto roce přihodilo (narození jedné členky expedice, uzavření světového míru a podobné banality). Čím více se blíží rok 1984, tím více je v autě ticho. Pak ovšem Emil Karas (Josef Dvořák) řekne 1989 a významně mlčí.
Každému je snad jasné, že tehdejší cenzoři prostě museli větu 1989 – pád komunistického režimu v ČSSR ze scénaře vyškrtnout. Seriál se natáčel v letech 1981-1982 a cenzura to samozřejmě škrtla i s tím rokem, ale mezi herci se to již rozkřiklo. Josef Dvořák tehdy projevil velkou občanskou statečnost a na poslední chvíli tam řekl alespoň ten rok. Dva roky po dokončení seriálu proto nemohl vystupovat v divadle a v televizi hrál od té doby jen samé vodníky.
Kvůli rolím vodníků měl Josef Dvořák mezi kumštýři přezdívku pan Mokrý, a proto si s panem Suchým nemohli rozumět.
Proč nekupovat originální DVD?
- Ze světa (internetu)Protože nemá smysl platit za stejnou věc dvakrát
Uvědomil jsem si to po konzumaci Ratatouille. Další krásný film, který si zaslouží nákup originálního DVD. Jenže všechno má své meze. Sakra, proč utratit dalších pět set korun, když stejná suma už byla zaplacena za rodinné vstupné v multikině? Vždyť jsem už za film jednou zaplatil, proč si jej mám kupovat znovu? Proč nemohu dostat v pokladně kina poukaz na další shlédnutí filmu? Manipulační poplatek 50 Kč za originální DVD nebo další návštěvu kina, bezplatný kód na stažení filmu z internetu.
Navrhované řešení by mohlo zvýšit návštěvnost kin a snížit míru pirátství. Alespoň u mě.
Už jste poslali dopis Ježíškovi?
- Ze světa (internetu)Otestujte veřejnou betaverzi nové služby
Dan Milde spustil betaverzi služby Moje přání a nezastírá, že ideově čerpal z webu Milý Ježíšku. Jeho služba ovšem není omezena pouze vánočními přáními, ale je mnohem univerzálnější. Můžete si vytvořit seznam dárků, které byste rádi dostali nejen k Vánocům, ale také třeba k narozeninám nebo jako svatební dary. Seznam následně necháte rozeslat svým známým a přátelům, kteří by se v ideálním případě měli o nákup podělit.
Nový web je zatím v hodně syrovém stavu. Je prakticky bez grafiky, chybí logo, texty či nápověda. Kromě designu je ale také v plánu nasazení cílené reklamy. Když si například někdo bude přát dostat k narozeninám notebook, zobrazí se jeho přátelům i odkazy na obchody s přenosnými počítači. O čem ale Dan nemá vůbec žádnou představu je způsob propagace finální podoby služby.
Ale dostatečná návštěvnost, to je oč tu běží především.
Nintendo Wii za fotku milenky
- Ze světa (internetu)iDNES ví, co muži potřebují
V polovině září se rodina serverů iDNES.cz rozrostla o nový server pro muže s názvem Xman.cz, jehož prioritou je nabízet vše, co prý muži opravdu chtějí na svém webu najít. K dispozici jsou pouhé čtyři sekce: Styl, Holky, Sex, Adrenalin. Všechny tyto kategorie jsou koncentrovány v soutěži Máš holku?, jejímž prostřednictvím provozovatel nového webzinu vyzývá čtenáře: Posílejte snímky manželek, milenek, přítelkyň i kamarádek. Internetová star se stane třeba právě z té vaší.
Zkrátka muž, který má Styl, si občas najde nějaké Holky na Sex. A Adrenalin? Ten čeká vítěze soutěže, až se jeho manželka dozví, že herní konzoli vyhrál díky fotografii své milenky.
Psát blog je stále těžší a těžší
- Ze světa (internetu)A můžete za to vy, moji čtenáři
Je to již skoro rok, co jsem připomněl tisíc dnů existence tohoto blogu. Dnes si dovolím další bilanční text. Mám k tomu důvod, tento článek je totiž přesně TISÍCÍ, který jsem zde zveřejnil. Několik desítek dalších textů zůstalo navždy skryto v redakčním systému a několik stovek dalších zůstalo nedopsáno či jsem je raději vůbec ani psát nezačal. Obávám se, že počet neuveřejněných článků bude přibývat. A jako vždy jsou na vině čtenáři.
Ano, kvůli návštěvníkům skončila se psaním řada blogerů. Pixy, Arthur nebo Patrick Zandl by mohli vyprávět o tom, jak je část čtenářské obce dokáže otrávit hloupými komentáři. Ale to není můj problém. Z těch několika desítek tisíců komentářů, kterými jste obohatili mé články, jsem musel pro jejich nízkost smazat jen pár. Proč vám tedy kladu za vinu, že se často bojím své texty uveřejňovat?
Jste moc chytří a nároční. Víc než já.