Nepodceňujte pokladní v Globusu
- Z domovaMohou o vás vědět více, než si myslíte
Co je Markéta těhotná, týdenní rodinné nákupy v Globusu obstarávám já. Seznam dostanu napsaný na jedné straně A4, jednotlivé položky jsou za sebou seřazeny tak dokonale, že stačí jen postupně procházet mezi regály a zboží skládat do vozíku. Nikdy se nemusím vracet, nebloudím, nehledám. Nakupuji.
Aby na oplátku měla doma Markéta co nejméně práce s distribucí zboží z tašek na příslušná místa, u pokladny vykládám nákup z vozíku na jezdící pás tak, abych jej mohl po namarkování bleskově naskládat do tašek s tím, že jednotlivé položky jsou sdruženy do tématických celků (pečivo, zelenina, mléčné výrobky apod.).
Včera pokladní mé počínání pozorovala s úžasem a zahájila rozhovor, na jehož konci jsem byl v úžasu zase já.
- Teda, to je neuvěřitelné, jak pečlivě to tady třídíte
- No, víte, on se potom doma ten nákup rychleji uklidí
- Já vás pozoruji už dlouho a vždycky máte úplně plný vozík, ale nikdy jsem vás tu neviděla se ženou. Jen občas s dětmi.
- Vy si mě takhle pamatujete? Vždyť tady projde denně spousta lidí a já do Globusu chodím jen jednou týdně.
- Pamatuji. Máte modrou platební kartu a jste inženýr.
Jak svět přichází o magistry
- Ze světa (internetu)Finanční skupina ING nabízí virtuální průvodkyni
Byla to těžká doba. Vlakem jezdila jen čtyřprocentní většina, v krasobruslení vyhrávali ti nejrychlejší a internetové připojení bývalo tím posledním, co lidem zbylo. Mgr. Radovanovi K. bylo tehdy necelých jedenatřicet, když v onen chladný březnový podvečer zapnul svůj notebook, jediný to kus nábytku v pronajatém bytě, a připojil se k internetu. Možná chtěl jen potvrdit několik žádostí o přátelství na FB.
Byla to těžká doba. Státní dluh se snižoval zvyšováním sociálních dávek a finanční krize, kterou odstartovaly obchody s finančními deriváty, způsobila nedůvěru ve finanční produkty. Na internetových stránkách finančních ústavů tehdy nebylo snadné se orientovat. Naštěstí jen do chvíle, kdy se objevilo revoluční prohlášení ředitele marketingu finanční skupiny ING:
"Na českém trhu jsme vůbec první společnost, která spustila virtuálního pomocníka s lidským hlasem. Věříme, že tímto v České republice netradičním a originálním způsobem zpřístupníme obsah stránek nejen našim zákazníkům a že se nám podaří zlidštit komunikaci s klienty o finančních produktech. Veronice totiž můžete položit dotaz jako při chatu s kamarády."
Policejní protokoly se bohužel nezmiňují o tom, jak se Radovan na tyto stránky dostal. Tím posledním, co se z života RK dochovalo, je přepis jeho rozhovoru s virtuální průvodkyní Veronikou:
RK: Krásně se usmíváš.
Veronika: Mám radost, že vám mohu pomoci.
RK: Moc ti to sluší.
Veronika: Děkuji, takový vzkaz potěší. I vám to dnes sluší.
RK: Půjdeme na rande?
Veronika: To bohužel nepůjde. Každopádně děkuji za pozvání!
RK: Máš přítele?
Veronika: Já mám ráda ING.
Tato nenápadná tři písmenka magistrovo ego již neuneslo.
Jak na domácí video z dovolené
- Z domovaTo samé stokrát jinak a stále zábavně
Základ je stejný, ať natáčíte cokoli. Vyvarujte se dlouhých záběrů, omezte zoomování, nedělejte s kamerou prudké pohyby. Ve střihovém softwaru si pak stačí pohrát s pořadím záběrů (ideální je poskládat z natočených situací příběh), nepřehánět to s různými efekty a přechody, vybrat vhodnou hudbu a především stříhat, stříhat, stříhat!
V zimě jezdíme už roky lyžovat na stejné místo (600 km vzdálený Kronplatz v italských Dolomitech). Se stejnými lidmi. Přesto stále s sebou beru kameru. A každý rok překvapivě sestříhám video, které je pokaždé jiné, ale vždy zábavné. Je to snadné. Stačí si totiž všímat momentů, které jsou neotřelé, něčím zajímavé a především nové.
Pravda, výhodou je, že děti rostou, jejich lyžařské umění se vyvíjí, mění se jejich záliby, zájmy a chutě. Pokaždé jiná je také hudba, kterou v autě posloucháme (také vozový park se čas od času obměňuje). Vybrané skladby se pak objeví ve videu. Letos je to novinka od Mňágy a Žďorp, brněnské skupiny Midi Lidi nebo pasáže ze soundtracku k filmu Vzhůru do oblak.
Zhruba padesát procent úspěchu videa z dovolené ale tvoří dobrá parta. A jelikož by druhá část naší výpravy nemusela být nadšena z toho, že se objeví v internetovém videu, nabízí film, který si za chvíli pustíte, jen slabou polovinu zábavy originálu určeného k privátnímu promítání (část zábavy zmizela též kvůli omezení délky videa na Youtube). Přesto jako ukázka povedeného domácího videa poslouží dostatečně.
No tak dobrá tedy. Vím, není to žádná sláva. Slibuji, že příští rok to bude lepší. Chtělo by to novou kameru. Samozřejmě schopnou natáčet film v HD rozlišení, s ručním ostřením a zvláště na lyžích by se hodil stabilizátor obrazu. Snad bude také lepší počasí. Sluníčka bylo letos nejméně za poslední roky a na světelných podmínkách je to bohužel znát. Jen jedno musí zůstat. Lidé, kteří v mých filmech účinkují.
Ministr průmyslu v nízkém rozlišení
- Jen takKapitánem fotbalové reprezentace už se asi nestanu
Chválím Českou televizi. Za rozhodnutí vysílat olympijské hry v HD rozlišení. Za rozhodnutí odvysílat přenos z vyhlášení soutěže Podnikatel roku. A protože skokanské můstky se dnes večer i přes vysoké rozlišení ztrácely v mlze, sledoval jsem raději na programu ČT24 v nízkém rozlišení udělování cen lidem, kteří nečekají na pomoc druhých (a tím méně státu), ale spoléhají se především na sebe.
A tak jsem se dozvěděl, že současný ministr průmyslu a obchodu se jmenuje Vladimír Tošovský. Vystoupil až na závěr, po celé řadě oceněných lidí, jejichž názory a životní postoje byly velmi inspirativní. Při projevu politika bylo zřejmé, že mluví někdo z úplně jiné sorty lidí. Ze společenství, jehož členové jsou schopni podnikat maximálně v akciových společnostech se skrytým vlastníkem.
"Když jsem se stal ministrem, tak se na mě vrhli novináři a zeptali se, jak budu bojovat proti hospodářské krizi. Odpověděl jsem, že nijak. Bojovat musí podnikatelé. Ti jediní mají možnost vyvést společnost z krize. Ale podnikatelé, nečekejte od státu nějaké šeky!" vzkázal ministr.
Když před lety Paroubek za asistence Rosického představoval projekt Národního stadionu, tak jsem zalitoval, že nejsem kapitánem fotbalového reprezentace. Stejně jako mě dnes mrzelo, že nejsem Podnikatelem roku. V obou případech bych si totiž neodpustil říci výše zmíněným papalášům něco od plic.
Jsi než to, co tvoje auto
- Jen takZ deníku spokojeného a vyrovnaného řidiče
Nezávodím, vítězím. Předjede mě kovboj ve vytuněném kadetu. Očividně si chce něco dokázat. A povede se mu to. Koncová světla jsou tím posledním, co z jeho auta vidím. Je určitě spokojen. Stejně jako já. Nechtěl jsem totiž z jeho auta vidět víc. To ale neznamená, že si jindy nezkusím, jestli mají ve Škodovce dobře nacejchované stopky, kterými měří zrychlení z nuly na sto. Neřeším, že mi na světlech při rozjezdu nepískají gumy. Vím, že první v křižovatce mohu být i bez gumového podpisu na asfaltu. Nezávodím, vítězím.
Haldexová neokázalost. V závěji je zaparkováno několik aut. Všichni odjíždíme. Nespěchám. Postupně pomáhám vytlačit na silnici všechna auta. Poslední řidič zůstává a nabízí pomoc na oplátku zase mně. Vím své, ale neposílám ho pryč. Bez zaváhání a jediného proklouznutí vyjíždím z hlubokého sněhu a míjím jeho zdvižený palec. Nechtěl jsem mít na zádi auta nápis 4x4. Připravil bych se o tyhle zdvižené palce. Už by nepatřily mně. Haldexová neokázalost.
Komfort jako krédo. Rád řadím. Miluji ten pocit, když řadící páka s milimetrovou přesností zapadne kam má. Miluji ten pocit, když se tak stane v tu pravou chvíli. Pomůže pohled na otáčkoměr. Pomůže zvuk motoru. Pomůže pohled na počítačem doporučované zařazení rychlostního stupně. Rád řadím. Přesto bych ve svém příštím autě chtěl mít automatickou převodovku. Komfort jako krédo.
Slepice nebo vejce? Přemýšlím, co bylo dřív. Koupil jsem si auto dle svého naturelu nebo jsem své chování přizpůsobil autu, které jsem si koupil?
Wii Sports Resort: Rodinné zápolení
- RecenzePozor na všímavé děti!
Wii Sports jsou klasika. Bowling, tenis, baseball, golf a box zná každý majitel Nintenda. Volným pokračováním této hry je další soubor sportovních disciplín pod názvem Wii Sports Resort. Součástí balení je malá krabička s názvem Wii Motion Plus, která se připojí do spodní části ovladače Wii Remote. Díky této nové periferii je výrazně vylepšena přesnost pohybového ovladače, který tak reaguje na sebemenší změnu pohybu, čehož je využito v řadě nových sportovních her.
Nabídka je skutečně široká, z minulé verze zůstal vylepšený bowling a golf, přibylo například šermování, vodní lyže, kanoistika, cyklistika, frisbee, ping pong nebo basketball. Věrnost ovládání dle mého soudu nejlépe vynikne u lukostřelby. Do levé ruky vezmete ovladač, namíříte ho na obrazovku a nunchukem natáhnete tětivu. Pak stačí pečlivě zamířit, pustit tlačítkem na nuchucku tětivu a šíp letí savanou. Než tisíc slov ale vše mnohem lépe vyjádří jedno video.
Po čase objevíte další kouzlo hry. Všechny sportovní disciplíny se totiž odehrávají na ostrově Wuhu (ne, Sodor je úplně jiný ostrov). Takže když v letecké hře ovládáte letadlo a plníte misi, létate nad všemi sportovišti. Ba co víc, na těchto sportovištích vidíte v akci různé postavičky, přičemž část z nich jsou vámi vytvořené figurky, které jsou vám podobné a používáte je ve hře (v našem případě maminka, tatínek, Klárka, Adámek a celá řada příbuzných a známých).
No a jednou takhle Klárka letěla nad golfovým hřištěm a viděla na procházce tatínka s úplně cizí ženou.
Škoda Superb Combi: Ocelově chladný
- TestyKomfort jako krédo
GTI, znalec aut a duší motoristů, mé auto již viděl a schválil, mohl jsem tedy recenzi svého nového vozu směle předložit široké motoristické veřejnosti. A kde jinde než na nejrespektovanějším tuzemském automobilovém serveru Auto.cz. Napsal jsem stovky slov, nafotil desítky fotografií. Vše v kvalitě, jakou si testované auto zaslouží.
Nevěříte? Tak se přesvědčte!
Zaměstnavatel nesmí špehovat zaměstnance
- Jen takZa pivo levnější a za orálek aneb Co se do Twitteru nevešlo
- Téměř třetina respondentů včerejší ankety stanice Český rozhlas 1 Radiožurnál si v souvislosti s aktuální snahou ministra Kocába bránit práva zaměstnanců na soukromí myslí, že zaměstnavatel nemá právo kontrolovat, kam jeho zaměstnanci telefonují a co si prohlížejí na internetu. Svatá pravda, souhlasím. Hned jsem si začal půjčovat soukromé telefony svých zaměstnanců a skutečně, také je vůbec nezajímalo, kam z nich volám.
- Stejná stanice dnes ráno odvysílala rozhovor s výkonným ředitelem Českého svazu pivovarů a sladoven Janem Veselým, který se chystá u poslanců lobovat za snížení spotřební daně z piva. Padaly zajímavé argumenty: "Pivo je výstavní skříní republiky", "Prezentace piva je služba státu" nebo "Páni poslanci a paní poslankyně by si měli uvědomit, že kdo skutečně to myslí dobře s lidmi této země, tak nedopustí zdražení piva!". Ten propagátor zlatavého moku nemohl být střízlivý.
- V poslední době mě pobavily dvě slovní hříčky s příjmeními veřejně známých osob. Šéf sporťáků České televize má přezdívku Blekota. Nejdříve jsem si myslel, že vznikla v souvislosti s jeho specifickým slovním projevem, ale prý jde o anglický překlad jeho jména: Černý Ota. A také už konečně vím, za co dostal svoji funkci jeden známý politik. Zaorálek.
Svědek a Roj znovu blogují
- Ze světa (internetu)Návraty dvou blogerů
Blogy, které pravidelně sleduji, objevuji tempem nižším než jeden nový kousek za rok. Někdy před Vánocemi se u mnoha mých článků objevily komentáře čtenáře s nickem Svědek svědčící o stejném pohledu na mnoho témat (politika, technika, hudba, filmy). Navštívil jsem Svědkův blog, který mě svými texty též zaujal. Bohužel poslední z článků byl již několik měsíců starý a nic nenasvědčovalo tomu, že by se autor rozhodl v psaní pokračovat.
Smířil jsem se tedy s tím, že mi budou muset stačit jeho příspěvky na Twitteru. Jenže prakticky vzápětí Svědek naštěstí usoudil, že mu 140 znaků nestačí a začal znovu blogovat. I když se bohužel zdá, že jeho návrat způsobily především volné sváteční dny, neboť ve všedních lednových dnech blog znovu osiřel, ve čtečce již Svědkův blog zůstane.
Počátkem letošního roku začal znovu blogovat také starý známý Roj. Ani on se však, jak se zdá, již nevrátí v plné síle. Twitter a Facebook tak nadále pokračují v tichém zabíjení blogerů.